nejsou ani v katastru selském ani v panském z r. 1757. Když se tedy sám p'redseda kontrolní komise takto vyhnul své povinnosti, sotva svědomitěji si v té věci počínali lidé méně zodpovědní.'

Na tyto nedostatky se bez pochyby občas přicházelo. Rovněž se vyskytovaly stesky na nestejnoměrné rozdělení daní. Nejvíce oprávněn byl stesk na příliš křiklavý nepoměr mezi zdaněním půdy selské a panské. Jestliže před Tereziánským katastrem „platil poddaný skoro čtyřikrát větší daně než vrchnost" (v. Nauč. Sl. pod h. „Dominikální katastr), zlepšil se jím tento rozdíl jen nepatrně. Do Josefského katastru „sedlák platil více než třikrát takové daně co šlechtic" (t.) Proto nařídil císař Josef II. patentem ze dne 20. dubna 1785 sepsati t. zv. katastr Josefský. Rozdíl mezi zdaněním půdy panské a selské měl přestátí docela.

Pozemky půdy plodné byly měřeny v každé obci samostatně podle pozemkových tratí. Každý pozemek obdržel své číslo, t. zv. číslo topografické. Vzájemná poloha i tvar pozemků pozemkové trati vyznačen byl v náčrtcích — — Leč toto měření bylo provedeno prostředky tak primitivními a k tomu tak kvapně (během čtyř roků), že nebylo možná po dokončení práce „srovnati v celek ani pozemkové trati jedné obce. Hlavní vadou prací měřicích byl postup od malého detajlu (parcelly) к velkému celku" (Nauč. Sl. pod h. Katastr).

Již bylo řečeno, že ani Josefský katastr neměl map. Kromě toho ony náčrtky, již samy sebou chybné a tudíž bezcenné, jsou nezvěstné Mapka s pozemkovými názvy Josefského kat. má však pro nás několikerou důležitost: 1. Srovnání tehdejších pozemk. názvů s nynějšími se dá nejlépe provésti na mapách. 2. Když člověk přečte v Jos. kat. 770 topografických čísel v popisu Zaječic a 39 topogr. čísel v popisu Studené Vody (tato malá osada tehdy byla přidělena к Horce, dnes pří-