k prvním letům panování Josefa I. a nepřímo tkví ještě v době Leopoldově. Tak dlouho bylo pracováno později jen na katastru stabilním

První stopu plánu o nápravu systému kontribučního nalézáme v r. 1704" — — „Očitá visitace počala se r. 1715 a skončila se až v 1. 1727—29" (t. 314). Avšak práce s katastrem táhly se ještě dlouho.

„Teprve r. 1747 bylo dílo,, na jehož dokončení počala královna naléhati neméně horlivě než kdysi otec její v 1. 1715—25, v podstatě hotovo. Poslední redakce provedena v září 1747 v konferencích Netolického s radami české dvorské kanceláře" (t. 324). Tak vznikl r. 1748 první Tereziánský katastr. V něm jsou uvedena jen jména osobní a výslední číslice majetkové a berňové. Jména pozemková v něm nejsou.

Avšak tento t. zv. první katastr Tereziánský již „dne 1. listopadu 1756 byl nahrazen dílem novým, druhým katastrem Tereziánským (t. XX.,

263)--R. 1751 počala se nová revisitace země (t. 268). — Druhý

rustikální katastr Tereziánský, jehož úřední název zněl Revisitations-landeskatastrum de A. 1757, jest založen v podstatě na katastru z r. 1748" (t. 285). I v něm tedy jakožto v díle výsledném jména pozemková byla již vypuštěna.

Než stále asi bylo slyšeti stesky na nesprávnost jeho a proto byly občas podnikány revise. Výsledek takové podrobné revise předvádí

2. Při methodě tereziánského soupisu mohli některý pozemek snadno přejiti mlčením, buď bezděčným nedopatřením anebo častěji úmyslně, aby ušli zdanění. Tak dokázal Pekař v uved. d. XX, 423 (totéž v Knize o Kosti II. d., str. 27 а n.), že sám předseda kontrolní komise katastrální baron Netolický utajil před zdaněním tři své dvory: alespoň dvůr hum-prechtský (u Sobotky), pak rakovský a kdanický na panství kosteckém