práce měřické a mapování celé říše, zaveden pajientem cis. Františka I. ze dne 23. prosince 1817. — — V království Českém započato bylo s podrobným měřením r. 1826 v kraji budějovickém a práce měřické skončeny r. 1843 v obci Petrovicích okresu Ústeckého." (Nauč. Sl., t.)

Tak vznikla na př. katastrální mapa zaječická r. 1839. Na ní jsou čísla pozemků a jejich vysvětlení se nachází v parcelním protokolu rovněž z r. 1839. V tomto protokolu při každém čísle katastrálního pozemku jest udána příslušnost к určitému domovnímu číslu a jméno majitelovo a různé údaje v číslech. Vedle toho jest tam také název pozemkové trati, v níž pozemek leží. Těchto názvů jest jen 16. Jsou to tytéž názvy, jež se nalézají také jak na katastrální mapě z r. 1839 tak na obnovené mapě z r. 1904 (v. mapku II.)

Aby si čtenář učinil jasnou představu, jak nedbale se zapisovaly názvy pozemkových tratí, uvádím je pro srovnání vedle sebe:

Traťové názvy katastru stálého mají zřejmě několik hrubých chyb (jak jest tomu u Zaječic, tak jest tomu i všude jinde):

1. I katastrální mapy a parcelní protokoly nejnovější mají názvy, kterých teď nikdo neužívá, na př. U Průhona (srov. mapky II. a III.)

2. Některé názvy zaujímají podle katastr, mapy a protokolu i pozemky, které k nim nikdy nepatřily, na př. к Zábořinám jsou zařazeny již pozemky od libanické silnice, pod. Lodrant; ba dokonce název přeložen na místa docela cizí, na př. u Pelouchu, kde se nyní říká a jistě vždy říkalo jednak „za humny", jednak „u příčnice".

3. Název zapisován ve tvaru nesprávném, na př. Zaborzin (Zabořín) m. Zábořiny a j.

4. Názvů zapsáno příliš málo.

Mapy i protokoly katastru stálého bývají sice občas opravovány, zejména od r. 1883, kdy byli ustanoveni evidenční geometri, kteří mají