na starosti zjišťování veškerých změn pozemkových. Rovněž měření zdokonaleno zavedením methody trigonometrické r. 1887. Leč názvů pomístných si již při tom téměř nevšímají. Na nejvýš při úpravě nové mapy nebo protokolu přepíší názvy ze starší mapy a protokolu v pravopisu novějším. Z toho je patrno, že se traťové názvy staly ve stálém katastru docela podružnými. Nabyly jaksi jen významu, který mají jména městských částí (čtvrtí, okresů), aby totiž bylo číslo parcelní ihned hledáno v určitém menším dílu katastru. Uvědomíme-li si tyto věci, pak teprve jasně vidíme, jak si chybně počínají lidé, kteří v úmyslu, sepsati traťová iména některé krajiny, vypisují je prostě jen z katastrálních map.

Kromě katastrálních map a protokolů byly v novější době uveřejňovány pomístně názvy za účelem praktickým ještě na mapách. Tak na př. u Zaječic jsou na vojenské mapě z r. 1894 i z r. 1913 tyto názvy: sz. Pod kopcem (kde se mezi lidem říká „na vrchách", v. mapku III.), jv. (lesy) Na špici a Zaječicer W. (= Wald), již. Chude (!) pole (po obou stranách silnice mezi železniční zastávkou a Stud. Vodou, asi uprostřed). Všeho všudy tedy jen čtyři jména a z nich název Pod kopcem není v osadě znám. Vojenská mapa jest i jinak nespolehlivá, na př.: bažantnice, která stávala poblíž silnice k Vorli a měla tvar velikého obdélníku, byla změněna již asi r. 1896 a ponechány z ní jen oba konce, ale na vojenské mapě, opravené r. 1913,'jest ještě zakreslena celg rozsáhlá bažantnice.

Více pomístných názvů bylo užito na mapkách pro dílo „Chrudimsko a Nasavrcko", jež vychází „péčí všeho učitelstva" od r. 1903. Zdá se podle toho, že vydavatelé uznávali, že pozemkové názvy mají důležitost pro zeměpis. V zaječickém katastru jsou tam tato jména: na západ od libanické silnice Pod kopcem a Na vrchách, na východ od ní Na dolině, Nad vinicí а V Zábořinách; jihovýchodně od Zaječic les Na špici a Borovina, tato na severovýchod od Stud. Vody; konečně Chudé pole jako na vojenské mapě a Dubinka tam, kde se mezi lidem říká Vitízek. Celkem tedy devět názvů; z nich názvů Pod kopcem a Dubinka se v osadě o těch místech neužívá.

Tím jsem snad vyčerpal všechna díla, ve kterých bylo užito pomístných názvů za účelem praktickým. Tato díla a j. pod. jsou tudíž zároveň nalezištěm pomístných jmen, hledáme-li pro současné názvy dokladů minulých. Jak viděti, jsou mezi těmi díly podstatné rozdíly také v naší věci: v XVIII. stol. byly zapisovány všechny názvy pomístně (v Přizn. Ter. kat. a Jos. kat.), v XIX. stol. jich dlouho vůbec nedbali a nešetrně je překrucovali (v. stálý katastr a vojenské mapy) a teprve v novější době uznávají také jejich význam a uvádějí jich více (v. mapky v díle Chrud. a Nas.).

Ve snaze, uváděti co nejvíce pomístných názvů, jest nezbytně třeba, dbáti živé řeči té oné krajiny. Kdo toho požadavku . nedbá a čerpá jen ze záznamů knižních, dopouští se někdy z neporozumění až křiklavých omylů. Za odstrašující příklad zde uvádím ukázku z díla Chrud. a Nas. I. 10; (v horopisu okresu Chrudimského od Fr. Zavřela) „na jzáp. (t. od Chrasti) „Na špici" rozkládají se daleké lesy (v závorkách je zde: Zaječí červ) přecházející do okresu nasavrckého". Každý