str. 40
Místopisnpu komisí při České akademii; do tohoto střediska (v budově zemského musea) jest také nejlépe zasílati všechny soupisné příspěvky.
Prozatím nezbývá, než ustoupiti od onoho ideálního soupisu a omeziti se jen na to, co jest teď možno. Pro povšechné soupisy se hodí nejlépe tento sběrací způsob: 1. Sběratel si opatří mapku svého katastru v měřítku 1 : 25000 a dobře si jej srovná s katastrální mapou, aby se v celém katastru vyznal co nejlépe.
2. Pak požádá v obci několik starších rolníků, nejraději hospodářů větších usedlostí a prochází s nimi buď pohromadě nebo — a to se stane asi častěji —• s každým zvláště po celém katastru a vyptává se jich na všechna pozemková jména, jež kdo zná, ať jsou to názvy celých pozemkových tratí anebo jednotlivých pozemků. Konečně oni sami často mezi nimi rozdílu nečiní. Když takovým způsobem několikrát prošel celým katastrem a vše si řádně na mapce naznačil (nejlépe si do mapky vpisovati číslice a na jiném papíře si zapisovati k nim vysvětlivky), jest se soupisem nynějších názvů hotov.
3. Pak si opatří výpisky z Jos. kat. a oněch Přizn. к Ter. kat. i jiných starých památek a vyptává se několika starších dobrých znalců, zdali se těch názvů dosud užívá, a v případě, že zanikly, jak se ty pozemky dnes nazývají (místo jich lze ovšem zjistiti toliko v Jos. kat.). Při této práci jest výhodnější, miti několik starších lidí pohromadě, poněvadž si na zanikající názvy spíše vzpomenou pohromadě.
4. Konečně má sběratel závažný úkol a ten jest vlastně ze všech nejdůležitější, aby totiž bezpečně zjistil, jak a pokud domácí lidé všem pomístným jménům rozumějí. Tuto práci mohl vlastně konati již dříve příležitostně při zjišťování názvů nynějších i historických.
5. Pak jen zbývá učiniti celý soupis vědě přístupným, t. j. uvésti všechna jména do abecedního pořádku, ke každému připojiti lidové i své výklady (ovšem tyto třeba rozlišovati od výkladů lidových) a zasiati celou sbírku i s mapkou vědeckému ústředí (u nás České akademii v bud. zemského musea v Praze).
Takový asi postup pokládám po všech svých zkušenostech za. nejvhodnější pro povšechný soupis. Pokyny pro podrobný soupis vysvitnou čtenáři samy z popisu mé práce nahoře. Sám jsem jej mohl provésti toliko ve své obci. Pro ostatní osady jsem se musil spokojiti jen soupisy povšechnými. Podle toho jest také upraveno pořadí probíraných obcí: Nejdříve uvádím Zaječice se Stud. Vodou, jichž pom. jména jsem se snažil vyčerpati a objasniti co nejlépe, takže jest tento soupis pro tuto obec asi také závěrečný. Jim jsou věnovány mapky L—IV. *) Pak
*) Byl jsem dlouho na rozpacích, zdali mám pomístně názvy na mapách uváděti ve tvaru nářečním anebo spisovném. Копчёпё jsem se pro povšechné mapky rozhodl pro tvary spisovné z těchto důvodů: 1. Úkolem mých mapek jest, aby si z nich též zeměpisec vybral, co uzná za vhodné. Kdyby měl mapky ze všech českých krajů s názvy ve tvarech nářečních, sotva by se v nich vyznal.
2. Mapek s pomístnými názvy si budou všímati i v místních školách. Také zde jakož i pro ostatní čtenáře se spisovný tvar více odporučuje.
Někdy ovšem bylo třeba učiniti nářečí některé ústupky, na př.: spisovný tvar „za pasti" by byl domácím lidem nejasný; teprve po úvaze by mnohý z nich poznal,, že se myslí p. „za pašfaty" 82 Sy. atp.
