zpráva o činnosti národopisného musea česko- slovanského v praze za rok 1918.

Převrat 28, října 1918, který přinesl národu československému svobodu a státní samostatnost, uvítalo Národopisné museum českoslovanské zvláště radostně: mimo zisky, které vyplynuly z převratu pro všechnu národní obecnost, rada Společnosti N. M. Č. nabyla tu důvodné naděje, že nové uspořádání veřejných poměrů poskytne jí ^nožEtoeit, plněji ia dokonaleji než dosud m'chla, plmiti dané úkoly a přivéstí úsltaiv, svěřený její péči, k novému roizkivetó К naději té opraivňuje: ji již vědomí, že právě Národopisné museum českoslovanské lbyfbo jedním z podniků české národní svépomoci, jejichž posláním bylo vždy — пито -vlastní úkoly vědecké — připravorvati v myslích českého lidu půdu i pro národní jeho svobodu i pro spojení obou větví národa č e s lk o s 1 o v en s k é h o, Čechů a Slováků. Národopisné museum českoslovanské zjišťovalo a předvádělo svými sbírkami rázovitost a vyspělost české kultury lidové —■ a tím jistě uitvrzovialo a posilovalo české národní sebevědomí. Jeho sbírky ukazovaly také doklady hmotné kultury těsnou spojitost, ba jednotu československou v dobách, kdy Cechy a Slováky oddělovala nejen hranice státní, nýbrž kdy nebyl ještě u nich překonán nedostatek uvědomění národní jednoty. V uivedeném směru působila Společnost N. M. Č. jak svými sbírkami, tak i publikační svojí činností. Jejím nákladem před lety vyšly a v letech válečných byly zcela rozebrány kmüba dra. L, Niederla „Národopisná mapa uherských S-taváká" a Boháčova-iVáviníčkorva kapesní mapa dialektická a národopisná zemí národa čeElkcslcvenského', jež byly u nás, bohužel, 'jedinými publikacemi svého dirulh'U, Stejně velká nástěnná plastická a národopisná mapa zemí .národia českcslcveinského, která je vystavena v budcvé zeměděllského oddělení musejního, stále připomínala návštěvníkům národní jednotu Čechů a Slováků a ukazovali, jak značný komplex území zabírají soiurvislá sídla národa československého. Konečně nebylo náhodné, že právě v trýznivé době válečné věnovalo museum velkou poi-crncist .sbírkám vlastního (dříve: uherského) Stovensfca, jejichž kolekce krojové a ivýšivlkcvé zcela nově instalovalo. Při nové instalaci proveden byl přesněji, než tomu byle dosud, princip geograíický a památky vystavené byiy zaznačený na vyvěšených mapkách'; miímo to byl výstaivní materiál ze značné části vystřídán pamáíikami, dosud odkázanými do skladiště. Síně (XV.—XVII.), takto nově instalované, otevřeny byly veřejnosti 16. května 1918, Zde lze také s uspokojením za-Zinaméríaíii, že z musejní rady tri členové (univ-. doc. dr. V. Dvorský,. umíirv, doc. d.r. K. Chotek a univ. prof. dr, L. Nieiderle) byli v ethnografické sekci české delegace píra přípravu rniflroivé konference v Paříži kam byl .také zapůjčen hojný materiál lámání, mapový a fotografický z Národopisného musea českoslovanského. Společnost N. M. Č. ovšem i formálně se přihlásila к novému veřejnému řádu v zemích českých, učinivši bezprostředně po převratu z 28. října písemný projev oddaností Národnímu výboru, jejž opětovala později ústně prvému presidentovi republiky československé dnu. T. G.. Masarykoivií, svému dávnému členu.

Rada Společnosti N. M. Č. nepochybuje, že za nových poměrů bude uznána a oceněna stejmě práce, kterou ústiav ten přispěl již dosud к probuzení a utužení národního sebevědomí a poznáni národní jednoty mezi Cechy a Slováky, jako -význam, který museum má i na dále pro studium českého lidu. Uznání toho bude