Národopisné museum potřebovati tím vice, čím citelnější jsou škody, které-utrpělo v posledních letech n e p ř í z n ,í poměrů p о 1 i t i c k ý c h a zejména nepřízní vládní ve starém Rakousku. Hlaymím pramenem příjmů Národopisného musea českoslovamského byly veřejné subvence, zejména zemské a státní. Právě však na podporách těch, jak stěžovaly si všecfony zprávy o činnosti posledních let, utrpelo museum ztráty velmi -značné. Následkem německé obstrukce na sněme českém byly od' r. 1910—1914 Národopisnému museu vůbec zastaveny subvence zemiské, čímž ztrácel ústav ten ročně na 10.000 ikrar. Od r. 1914 byla sice museu obnovena zemská podpora, ale velmi snížená (2100 kor. ročně, která teprve loni) — r. 1918 — zvýišena na 3000 Ikar.). Jakmile propukla válka zastaveny byly Národopisnému museu českoisloivlamskémiu i některé podpory státní (rakouských ministerstev vyučovaní 6000 kor. ročně a veřejných prací 3000 kor., která byla zmidv.u museu poskytnuta r„ 1917 ve výši 2000 kor., ale Lomí již zase nevyplacena). Tím v posledních desíti letech přišlo Národopisné rnluseutm česikoslo-vanské na podporách zemských o 78.600 kor. a na subvencích státních o 34.000 ker. Mimo to všalk za války byly mu is-níže-ny í některé subvence .jimé (na př. i města Prahy se 2500 kor. ma 1500 kor.). Ztráty uvedené stihaly museum v době, hospodářsky krajně' nepříznivé, íddy poklesnut! ceny peněz a nepoměrně stoupající drahota vyžadovaly, ikdyby mělo Nárotdlopilsné museum udržeti svoji činnost, zejména nákupní, na výši dosavadní, několikerého stoupnutí musejního příjmu místo jeho poklesu. To uznávala po všechna léta česká veřejnost, 'jejíž přízeň vůči museu stále stoupala — ovšem nedovedla přes to vyvážili vzpomenuté veliké újmy (v r. 1918 byl úbytek příjmu z veřejných podpor již na 17.000 kar. ročně); tc loni již blahovolně uznaly některé korporace veřejné, poskytující museu svou podporu:' obchodní a živnostenská komora v Praze svoji subvenci znásobila (z 500 na 1000 kor); letos tak učinila obchodní a živnostenská komora v Plzni (ze 200 na 400 kor.) a městská rada v Plzni (ze 100 na 200 kor.). Mimo to je důvodná naděje, že i hbvní město Praha zase zvýší svcji podporu Nárcdopisnému musr-u českoslovanskému aspoň na částku předválečnou a že spolu s městem Smíchovem jako -majitelé budov, v nichž musejní sbírky nalezly příhodné přístřeší, usnadní do budoucna museijní hospodářství snížením nájemného na pouhou čiín'ži uizmávací a odepsáním činže dlužné. Kromě toho ministerstvo školství a národmi osvěty "líbilo Národopisnému museu zvýšenou subvenci státní. Vlastním, skutečným a trvalým zabezpečením musea však může býti jedině ieho konečné převzetí do správy státní, nebo aspoň poskytnutí dostatečné, pravidelné státní subvence. Než-li na ně dojde, prosí musejní rada všechnu českou veřejnost, aby zachovala jejímu ústavu svojí přízeň a podporu a ze všech sil ji i zvyšovala.

Dc.suid stále a utešene stoupal zájem naší veřejnosti o Národopisné museum čes-kс slovanské, jak nejlépe svědčí pohyb jeho členstva v posledním půldruhá desítiletí. R. 1904 měla Společnost N. M,, Č. 329 členů činných a 5 přispívajících; nyní, v r. 1919 má as čtyřikráte tolik členů (1275 členů činných a 53 přišívající). Loni (1918) bylo činných členů 1106 t. j. plus 282 proti roku předchozímu a 52 členové přispívající, t. j. iptes 17. Mimo to měla Společnost N. M. Č. 37 členů zakládajících, z nichž nově přibyly okresní výbor v Pelhřimově a První čes. akc. společnost továren na orient, cu'krovinfcy na Vinohradech, a 34 dopisující, z nichž nově loni bylí zvolení V. Curčié, ifeuHtos zem. musea, v Sarajevě, a Fr. Bujak, uriiv. prof. v Krakově, a 1 čestného člena. Ze členů činných zaplatili svůj příspěvek 964 a ze členů přispívajících 42; 9 je mezi činnými členy volných a 5 venkovských jednatelů. Smrtí ztratila Společnost N. M. Č. r. 1918 členů 7: Ant. Dvořáka, arch. na Vinohradech, Petra Hrubého, prof. ve Slaném, dra. Č. Šanderu, adv. v Trhových Sivdmech ze řad členů činných, Karla Adámka, spisov., býv. poslance v Hlinsku, Konráda Brauna, místodrž, radu na Smíchově, ze členů zakláda-