Bach t. 93, podnes v. heslo!; 2. L. u Žegker Jos. 147, podnes „na (v) Zejgrách" (kde?), „na Žejgra" (kam?) 1. 3 s bohatými „vejvařisky" vody. (Mezi lidem se praví: „Podlažický Zejgra vtékají do potoka Zebra", jména rozl šena asi až dodatečně, tedy uměle). Vypravuje se, že tam zbloudila kdysi paní s kočárem a zde v močále se propadla (v. Chrud. a Nas. III. 172—3).

Výklad jména: 1. Kdo slyší jm. Zejbro, bezděčně je spojuje se „žejbro, žebro = náčiní mlýnské der Sauberkasten" (Jg. SL), Siebkasten (K. SI.) a žejbrovati (z nněm. säubern Geb. Hl. 485), které nabylo i významu přeneseného, na př.: „vyžejbroval jsem se na síň" (Rais, Zapadlí vlast. 73). Při tomto spojení by mimo jiné zůstal tvar Zejgro bez vysvětlení.

2. Zajímavé střídání mezi hrdelnicí a retnicí (Zejgro a Zejbro) možno nejsnáze vysvětliti z němčiny: sickern, dolněm. sipern — prosakovali, crkati, Seicher = chcáč, Seiger = čedič (bei Schachtpumpen: cedník, sítko) (Sanders Wtb. a Sterzinger SL); seiger = langsam tropfend, zäh flüssig (Heyne, Deut. Wtb.); adj. seiger von flüssigkeiten, abgestanden, unklar, matt, subst. Seiger 4 Senkung, rinne (= žlábek, strouha), der saiger alveus fluvii = koryto řeky, řečiště, (Grimm, Deut. Wtb.). Stran změn hláskových při přechodu do češtiny srovn. «Semmel — žemle atp. {Geb. Hl. 485), Burggraf — purkrabí atp. (t. 458), hraóě + sthněm grävio (t. 441) atp.

Převzetím tedy vznikly tvary Zejkro a Zejbro, připodobněním ke slovu žebro vzniklo pak jm. Zebro, jež se beztak mezi lidem skoro ani nevyskytuje.

Potok se dříve nazýval jinak: „Potok řečený Skalsko (nyní Zejbro) r. 1652 Paulus 76 — nepochybně podle vsi Skály, pod kterou teče. Dnes bývá někdy, zvláště na horním toku nazýván Ranka (v. t.).

Na katastrální mapě z r. 1895 jsou jen tyto 4 názvy: Borka (vých.), Na dlouhých (sev.), Na Boletině (již.) a u Mezhoře.

Povšechný soupis nynějších pomístných názvů vykonal pan řídící učitel Jos. Řehák se statkářem p. AI. Slavíkem. Jejich sbírku jsem přehlédl a doplnil se starostou p. J. Sládkem, jeho otcem a pak ještě s hajným p. Fr. Chvojkou. Dělo se to tím způsobem, že jsme procházeli katastrální mapu a já se dotazoval po jménech příslušných pozemků. Po tomto soupisu jsem vypsal pomístná jména ze starých pramenů, pak jsem názvy staré i nynější urovnal abecedně a místy připojil výklad.

U některých jmen starších čtenář nenalezne zmínky, zdali se dosud vyskytují či nikoli. Tuto mezeru jsem se sice . snažil vyplniti, ale podařilo se mně to jen někde. To jest důkazem, že povšechný soupis se lépe podaří, procházíme-li katastrální mapu podle popisu v Jos. kat. a vyptáváme-li se při tom, zdali ta jména se dosud vyskytují či nikoliv a která jména v tomto případě je nahrazují.