Do údajů o pracích o místních jménech у severských státech, které uvedl A. Profous v Národopisném Věstníku Ceskoslovanském (sv. XIII., str. 8—9) podle krátké rozmluvy se mnou, vloudila se mu některá nedopatření; pokládám za nutné je opraviti. Z díla Norské Gaardnavne,*)

0 něž největší zásluhu si získal Oluf Rygh (zesnulý 20. srpna 1898 za tisku 3. svazku, když ještě sám téhož roku byl vydal к celému dílu „Předmluvu a úvod") a jež pokračovalo statně úsilnou prací většiny norských badatelů, vyšlo do léta 1914, kdy jsem byl ve Švédsku, svazků 16, nikoliv 6 (vždy jeden svazek pro jeden amt). — Při zmínce o švédském časopise pro badání o místních jménech (Tidskrift for nordisk ortnamnsforskning), jejž vydávají od r. 1913 A. Grape, O. Lundberg a J. Sahlgren (ročně 3 sešity, nejméně 10 archů za 4 K; jeho nákladem vyšla 1914 veliká publikace „Nordiska ortnamn", věnovaná A. Nore-enovi к šedesátým narozeninám přáteli a žáky), bylo vynecháno jeho jméno: „Nam n och bygd". Potřeba centrálního a speciálního orgánu pro badání o místních jménech byla pociťována již dávno, r. 1904 bylo již mluveno o něm a mezi těmi, kdož se o podnik zajímali, byl i S. Bugge; bylo dosti obtížné získali si přehled o práci na tomto poli pro její roztříštěnost v publikacích různého druhu, měloť studium jmen význam také pro badání historické, archaeologické, geografické, folkloristické

1 anthropologické. — „Sveriges ortnamn" bralo podnět z norského díla; popud к němu vyšel už r. 1898 a hlavně 1901, když na podání Hilde-brandovo královským listem (2. května 1902) byla ustanovena komise z Hildebranda, Thulina, Noreena a jejího tajemníka Lampy. Státem podporované oficiální badání švédské, s kterým jméno Noreenovo jest před jinými těsně spiato.Je založeno na širším základě než badání norské. Z 24 lánů, na něž Švédsko je rozděleno, jest zpracován materiál pro 1 län (Alvsborg), pro dva jiné (Örebro, Värmland) učiněny obsáhlé přípravy. Tiskem od roku 1906—1913 vyšlo pod titulem „Ortnamnen i Älvsborgs län" 13 svazků, vždy jeden pro 1 härad (kanton), jichž má län (departement) Alvsborgský 18; tak popsány härady: Ale (1909, IL), Bjärke (1906, III.), Bollebygd (1909, IV.), Flundre (1906, V.) Gäsene (1911, VI.), Redväg (1908, X.), Veden (1910, XI.), Väne (1906, XII.), Vättle (1908, XIII.), Äs (1909, XIV.), Nordal (1911, XV.), Sundal (1910, XVI.) a Tössbo (1913, XVII.). Zbývá tisk pro pět největších haradů (přes 50% celého länu), rovněž není vytištěn slíbený obšírný úvod к celému dílu a rejstřík. — A. Profous vyslovuje na uvedeném místě přání, aby „tato severská díla byla podrobně popsána a na příkladech z nich aby názorně byl ukázán jejich způsob práce"; snad se časem к podobné informaci odhodlám, tím spíše, víme-li z poznámek prof. Janka (Naše Doba, sv. XXVII., str. 24), že má býti u nás vytvořen veřejný — snad státní — ústav místopisný. Prozatím odkazuji na spis H. Geijera „Ortnamnens undersökning ock regiering" (Svenska landsmál ock svenskt folkliv, 1912, seš. 5., str. 168), jenž poučí o postupu práce