Druhdy vyškytá se to jako motiv volný, ojedinělý v obecné víře. Tak Grohmann, Abergl. 24, Košťál Č. Č. M. 65, 277, podobně „Povídky lidu opavského" 118 (sláma).

V povídkách s pevnou osnovou: Šebestová 275 („mora vyndá střeva"), Cečetka N. S. VII. 140 (v pověsti typu „Přijď si" ze Ziželic).

Zmora přichází skulinami jako sláma, písek, vzduch, Kolb. Lud 44 č. 17.

Dusí lidi na hrdle v postavě slámky, tkaničky, podvazku, Lud XV. s. 44.

V podobě stébla, ale takového, které má kolénko, Ciszewski 170. V podobné pověře německé, Kühnau 109 č. 1461, v Kladsku 133 č. 1512 t. •(v podobě stébla kůň-alp.), v polském Hor. Slezsku chlapec mořen morou v podobě stébla, pak vlněného outku, Kühnau 128 č. 1499, :snad také Meiche 285 č. 373, kde se vypravuje, že alp přichází klíčovou dírkou, aniž by se určovala blíže jeho podoba, v povídce typu .„Přijď si".

Trudy v Horní Falci rovněž se rozmanitě proměňují v stéblo, ru-kávník, brk, v proutí koštěte, smeták, peroutku, hrachovinu, v Schönwerth I. 208 (= Laistner I. 62, 91).

Jako klubko vlny moří mahrl, Knoop, Hinterpommern 26 č. 46, a zavřena do skřínky v osnově „chycení".

Mora pořeže se o nastavený nůž a válí se v podobě beztvarého uzlu ze dveří, Graber 160 č. 240.

Trud korutánska objevuje se jako malý sud (Panzile), jako řasnatá přikrývka (kotze), Graber 110 č. 204. Chycena mění se v paruku, Vých. Prusy, Lemke 68.

Atributy mory jsou síto, kraj síta, pás, kotel, sr. Meyer G. M. 78, hlavně v osnově „cestující mora". O tom dále.

Jako ohnivá koule zjevuje se alp dvěma mladíkům, kteří ve kvatembru hýřili. Valila se vedle nich. Na lávce přes potok natáhla se koule, tak že vypadala jako řeřavé uhlí. Jörgel rozpoznal ve zjevu alpa, známého z vypravování. Zaklel jej. Graber 142, č. 182.

Mora jako pla men (sr. Laistner I. 42, 63, 67), ohnivá koule (Köhlrusch 318) v německých pověstech.

Mora donucena ustoupí jako plamen, Strackerjan I. 386 с (= Laistner I. 63), mořený vidí se ve vzduchu ohnivé koule podle líčení z Aargau, Kohlrusch 318 (Laistner 1. 63), mora v podobě dítěte foukajícího do úst mění se ve větrný vír, pak v pannu, Stracker-jan I. 377 b' (= Laistner I. 42).

Častá je proměna mory v jablko, pečené o v o c e (pečenku) v pověstech osnovy „chycení, poškození mory".Sr. dále.

Mora v podobě jablka zničena, Černý 419 č. 220; ráno leží místo ohryzku u postele lidské kosti. Mora v podobě pečenky pochroumána,