V uvedených dokladech jsou paralely slovanské a německé. Laistner uvádí celou řadu proměn v německých pověstech, pro které nemám slovanských paralel; tak mora v podobě krtka, draka, úhoře, ježka (Laistner I., 88, 269, II. 1), medvěda, kozla (Bocksmahrte nebo Bockshexe, též Knoop, Sag. und Erz. 65 č. 93), prasete (těžké objetí, strkání, dupání, Laistner II. 8, 1, 9, 63, 188, 271, 172, 11, 48, 222) v podobě straky nebo labuti (beze slov mora mizí, Laistner I. 91, 115, 242, 271; srovnej i Strackerjan I. 375, 384, 386, Wuttke § 402, Kuhn, Nordd. S. 520, Meyer G. M. s. 77, M. d. G. s. 133, 485).

d) V podobě nějaké věci

nejčastěji malé, jemné, aby snáze do příbytku mohla vniknouti. Milá mora přichází jako pára v pověsti z Frenštátu (ústně, sr. dále „rozchod s milou"): „Ležel jsem na hůře a díval jsem se do jednoho kouta. Tu najednou zpozoruji v tom koutě takovou páru, která zhoustla a podobala se mladé ženské, ve které jsem poznal svou galánku, co bydlila v tom samém domě, co já. Ta pára se ke mně přiblížila a na mne šla dřímota, jíž jsem se neubránil." Podobně druhého dne i třetího.

Jako kouř v osnově „vysvobození", Strackerjan I. 378 b; „náhlé usnutí",, G. D. S. I. 248.

Mora jako stéblo slámy zavřena do 'nádoby. Ráno tam opravdivá „paršona" zdaleka, Schulenburg Wend. Volkssagen 152 (== Černý s. 423). Můra v podobě plevy moří koně i_. L. XVI. 345. Někdy dokonce v podobě celého došku, Alpenburg, Mythen 268 (= Laistner I. 54).

Mora přichází jako bílý táhlý stín, Košťál, C C. M. 65, 275. V noci za měsíce jako stín přichází s hor, mizí v příbytcích, Kohlrusch, Schweiz. Sagenb. s. 317. Mora jako modrý.kouř přichází klíčovou dírkou v typické povídce „sňatek s morou", Kühnau 123 č. 1493. Jako stín protáhne se klíčovou dírkou, C L. XV. 436, a mizí opět po svém díle v slujích a lesích a skrývá se tam ve dne.

Jako bílé peříčko, které sedlák hodí do ohně a tím ztrácí se služebná, Ranke 7.

Přichází-li klíčovou dírkou dlouhá a tenká jako vlas, podobna hadu, Leoprechting, Aus dem Lechrain 39.

Jako pápěrka zavřena do skřínky, jeptiška, mora, v posteli udušena, Bechstein, D. S. d. Rhöngebirges u. d. Grabfeldes 303 č. 163.

Jako jehla v osnově, kde mora chycena, Václavek 1897 s. lil; podobně, Ciszewski 170, Reusch 2 č. 21.

Nejčastěji v podobě slámy, stébla, tkaničky, které se pro-vlékají skulinou, klíčovou dírou a podobně. V. řadě pověstí typických „chycení mory". Sr. dále. V podobě stébla nebo tkaničky podle obecné víry přichází, Chrud.-Nas. 198. Hříbě morous jako stéblo na Hradecku, Č. Č. M. 65 (Košťál) 276.

Mladík nahmátne stéblo, přibije je na stěnu; ráno tam jeho milá mrtvá, Veckenstedt 136 č. 18.