Schrättele v Aargau jest pijavice brzy stažená v uzel, brzy roztažená v obra. V podobě ježka tlačí; strop světnice snižuje na spícího nebo do nebes unáší spáče, hází jej do propasti i nebezpečí. Kohlrusch,. Schweiz. Sagenbuch s. 317.1)

Murava přijíždí na kozlu, má drsný jazyk, Veckenstedt č. 7. (= Laistner I. 41).

Ve Vorarlberku je jakýmsi druhem upíra neurčité, schoulené zvířecí tvářnosti. Vonbun 176 č. 19. Rovněž doggele v Elsasku má schoulenou zvířecí postavu, Stöber S. d. Elsaß. 20. Jako kosmate zvíře, Kuhn II. Westfalen 18, v podobě zvířecí také Nordd. S. č. 102, Meier č. 193, 5.

Selka se pohádala s mužem; noc chce ztráviti v kuchyni na lavici u kamen. O půlnoci přišlo černé zvíře a omakávalo selku. „Hier weich, hier hart." Vzdálilo se se slovy: „Vater Gargasan sagen - helfen Banlan ábnágen." Selka utekla k muži. Za krátko objevilo se zvíře znova se slovy: „Nicht mehr da! Ein eisernes Band herum". Graber 161 č. 205.

Jako kobyla mora chycena, K. L. VII. č. 149, Mat. Xl. 59, jako hřebec u Hlohova, Kühnau 120 č. 1485. Kůň přichází klíčovou dírkou, položí přední nohy na spícího a dívá se naň planoucíma očima, Meyer Myth. d. G. 134 a v řadě osnov chycení mory; dále. Jako bělouš vyskakuje mahrte v Pomořanech, Jahn 375 č. 478 {— Laistner I. 172). Mnohdy v podobě koně chycena a chována jako v pověsti bamberské a oldenburské (sr. Laistner I. 172 a dále povídky typické).

Nejčastěji v několika podobách postupně; tak ve jmenované bamberské. Mlynářka, která se mstí pro neopětovanou lásku, moří pacholka. Mloci a hadi se naň šklebí, ve vodě obklíčili jedovatí . hadi jeho loďku; v noci mahr přichází jako kozel, prase, obyčejně však jako kůň, kterého chytne a dá okovati. Schöppner 3, 293 č. 1304 (= Laistner I. 172).

V pověsti severoněmecké jezdí mahrte v sítě, štýrské trudy jezdí na černých kozlech nebo častěji na strašidelných koních vzduchem, Krainz S. 407 č. 311 (= Laistner I. 172).

Jindy objevuje se mora jako opice (prý čert), Kühnau 118 č. 1482.

Místy v Cechách se věří, že se straky proměňují v můry, které v noci lidi dusí, až je někdy umoří; tovspojuje Košťál s pověrou, že straka jest ptákem neštěstí zvěstujícím. C. C M. 65, 276.

Hroznější jest štýrská „H a b e r g e i ß" nebo Nachtschwalbe (caprimulgus europaeus, lelek, jména však užíváno pro různé ptáky), která sovím letem přichází často klíčovou dírkou přes svou obrovskou hlavu a touto tíží prsa spáčova, Krainz 328 (= Laistner II. 220, 251), Meyer M. d. g.. 133, Mannhardt W; F. К. 2, 181.