lenicku našu gnójźicu!" Tak činila. Druhý den nepřišla. Cérný 421 čís. 221.

Podle víry mazurské zmora provází choroby. Kdo trpí na bolesti v břichu nebo v hlavě, toho zaříká „wróż" nebo „wróżka" (obyčejně stará žena); dotýká se žaludku nebo hlavy, nahmatává bolest, opakuje devětkrát zařikání, po třech vždy se modlí jeden „otčenáš". Zaříkadlo zní: „W imię Boga Ojca, Syna i Ducha świętego. Amen. Pani matko, chwytam cię, cisnę cię, idž-že sobie na spoczynek do komory swojej, gdzie cię Bóg łaskawy stworzył." „Pani matka" je zde asi zmora. Wisła VI. 179. Proti zmoře nepomáhají léky a prostředky domácí; žádoucí výsledek má jen zařikání staré kmotřenky, před spaním pronesené. Wisła VI. 177.

Opačně zase klnou zmorami: „Zeby go zmory wzięły", na př. dítě zlé, nezvedené. Mat. XI. 281. V Povislí slyšel Gluziński zaříkadla, ale nezapsal, Arch. Dom. 1856, 560.. (= Kolb. Lud XVIII. 100.)

Zařikadla německá sestavil K. Weinhold Z. V. V. VI. 213 п., sr., také Mannhardt, Germ. Myth. 45, 46. V těchto zaříkadlech, majících většinou stejný základ a říkaných od usínajícího, jsou ukládány alpovi práce: vystoupiti na všecky vrchy, všemi vodami se probroditi, všecky stromy otrhati (abblattan), klasy spočítati (nebo rozetříti), hvězdy spo-čítati. Až toto dokončí, zakokrhá kohout a nastane den. Pak už nemá příšera moci. Zde dodávají se zařikadla, Weinholdem neuvedená.

Německé zaříkadlo z Teplická, Laube Volkst. Uberl. 58, ukládá práce jako podmokelské, (Grohmann Abergl. 23. == Z. V. V. VI. 213), jsou zde však ještě tři práce navíc (Barche steichen, Täler wéitn, Stroßn schreitn), jest asi původnější; také zakončení jest jiné (derweile words Tog). Blízké je tomuto zařikadlo z Frývaldovska, Vernaleken 272 (—Kühnau 131 čís. 1506, Z. V. V. VI. 214. Opakováním jména příšery „Olp, Olp, Olp, on ihr ganza Olwe!") podobá se fryvaldovskému a severočeskému (Knothe, Wörterbuch 59, Z. V. V. VI. 213)~ zařikadlo, jež říkají před spaním u Brzowie v Kladsku, Kühnau 109 č. 1461.

Jiný úvod má („Alp oder Elbin gihn met enander welben . . ."), třetí práci zaměňuje („olla Kerchspetzen meiden"), čtvrté a páté ne-vytýká zařikadlo, Grohmann Ab. 23. Varianty z okresů Landeshut, Jauer (Javor), Kühnau 107 č. 1459, nepatrně se liší od uvedených. Druhý variant má čtyři verše úvodní.

Úkol druhý (vrchy) spleten jest v zaříkadle z Gilgenbergu, Z. ö. V. XVIII. 220. („Trud troakt, alle Wasser not, alle Barn steigt, alle Nöst reit, derweil kimmt d'Tagszeit.")

Korutánske ukladá jiné práce: „Truta Mor (bleib davor) zähl die Schindel auf'n Dach, — zähl die Stoanlan in den Bach!" Graber 110 č. 204. Jiná zařikadla dovolávají se autority svatých nebo světic, připínajíce se tak к uvedeným českým. Tak v Herzogswaldau (Javor), Kühnau 108 č. 1459, dovolává se zařikadlo matky boží a andělíčků, střihomské Jana Křtitele, t, 109 č. 1461. V pověsti korutánske, Graber 142 č. 182, zaklíná Jörgl alpa v podobě ohnivé koule tam, kde byl v noci Narození při čtení mše.