ztratí moc. Slíbený chléb musí býti doma pečený, ne koupený. Kühnau 117 č. 1480. Také v kraji střihomském (Striegau): slíbí se chléb, podle zákona duchů musí přestátí dusiti. Ráno stará žena. Na otázku, co chce, odpovídá: „Slíbené." Kühnau 109 č. 1461. V krajině (pruské) Sobotky, Svídnice: stojí němě. Nesmí se jí dáti více než slíbeno. Kühnau 110 čís. 1463.

Podobně Grimm D. S. 132 č. 80. „Trud komm Morgen, so will ich borgen!" Druhý den přijde si něco vypůjčiti. Volá-li se za alpem: „Přijď k nám a popij se mnou!" musí ten přijíti, kdo ho poslal. Pozvati na snídani účinný prostředek i v Poznani, Knoop, Sagen u. Erz. 62 č. 81.

„Ve jménu tří ďáblů přijď si zítra pro půjčku," zvou v Horní Falci trudu a ta obyčejně přichází. Wuttke2 256. § 402.

e) Zaříkadlo jest čtvrtý stupeň motivu promluvení. Často jest tvořeno na téma slibu „přijď si". Tak česká verse Košťálová 277 (shora), pověra chotěbořská. Jinde vystupuje význačněji forma zaříkadla: rýmem a pointou. Tak na Horáčku musela matka říkati, když je můra lehtala na přsíčka a začala je dusiti.: „Můro, můro, můroucí, mám s tebou peklo horoucí, nechoď v noci, přindi ve dne." Křoví. Nebo: Můro, můroucí, nechoď sem v noci, přiď ve dne, já ti něco dám." Děk. dvůr. Kusky: „Můro, můro, můroucí, nech mé dítě na pokoji, nechoď k nám v noci." Dufek 46. A ráno přišla ženská s bolavýma očima, a když se jí něco dalo (buď „slza mlíka, jiskra másla nebo troška mouky") a řeklo se jí „pěkně děkujem", juž nepřišla a byl od ní pokoj. Dufek 46.

Pointa záleží v autoritě cítění náboženského : „Můro, můro můří, nepřicházej к mému loži, Panenka Maria ti zapověděla, abys к mému loži nechodila. Slávia 1882 s. 81, Košťál 279.

Variant k tomu je na Chrudimsku. Na koho tam můra chodí, má na svou postel napsati slova: „Můro, můro, můří, nechoď к mému loži! Panna Maria povídala, abys к mému loži nechodila." Tím se můra zapudí. Chrud.-Nas. III. 198. „Můro, můro, můroucí, běž na peklo horoucí". Vesna IV. 36, Máchal 179.

Přikazuje se jí nekonečná p r á c e, sr. motiv síta, máku. „Můro, můro, můro moří, nepřistupuj к mému loži, pokud nespočítáš písek v moři, hvězdy na nebi, cesty (variant šlaky) na zemi". С. С. M. 1854, 526, Košťál 279.

Aby člověk byl uchráněn před napadením můrou, má se po večerním jídle posaditi za stůl, dáti před sebe kus chleba a říci: „Můro, můro murpucí, nechoď ke mně dnes v noci", zapsal kand. učitelství V. Kozák v Železnici od sedmdesátileté Jos. Bočkové: zaříkadlo bylo prý delší; zapomněla je.

Proti můře a vlkodlakovi říkají Slováci třikrát za sebou: „Diaku-tlaku - vlkodlaku, koľko v meci zrniek maku, koľko hviezd sa svetom točí, toľko daj mi tichých nocí". Sbor. mus. spol. I. 75.

Lužická pověra dává móravě nějaký úkol; tak náprstkem vybrati hnojnici. Stařec, jejž tlačí mórava, jí přikáže: „Hupoceraj pjerwej z pa-