(= Laistner I. 53). Žena hodí bílý šátek do jizby, Schönwerth I. 201. Hoditi na alpa přikrývku nebo prostěradlo, Wuttke2 257 § 404. Schrättele přišla jako černá slepice na pacholka. Kdyby byl chytil cíp podušky nebo hodil peřinu do jizby, nebyla by se mu dostala na tělo. Birlinger & Buck 302 č. 481.

Chytne-li kdo jed en vlas ze schrättele, může donutiti schrättele, aby přišlo, drží-li vlas na světle; schrättele prosí pak o „dobré počasí". Birlinger & Buck 304 č. 484.

Vytáhne-Ii kdo podušku zespod hlavy, musí se čarodějnice na ni posadili a už nemořiti podle francké pověry, Wuttke2 267.

b) Uchopení mory je druhý stupeň pohybu. Motiv ten jest podkladem zajímavých povídek o chycení mory, o nichž dále. Zde uvedou se motivy ojedinělé z obecné víry.

Jest držeti, co se uchvátí. Pověra česká, lužická,^polská i německá. Mórawu jest chytiti za malík, Veckenstedt. č. 7, sr. Černý 420.

Moru jest chytiti a držeti až do rána, po třetí hodině ranní vezme na se vlastní sobě postavu. Pokud můra má cizí postavu, nemůže mlu-viti; proto chycena stojí pokojně, pak začne prosit, Lud XV. 39, Máchal 178. Chycená mora bere na se různé podoby, ale nemůže nic učiniti, ačkoli zuří a na konec se musí vrátiti v lidskou postavu. Toeppen s. 30. Těžko jest ji chytiti; jako kočka je velmi mrštná, Kolb. Lud VII. 75 č. 156.

Uchopí-li se stéblo slámy nebo kočka atd., jest tyto věci bez promluvení slova vynést ihned za dveře, ' co nejjemněji na zemi položit a slíbiti náhradu za to, Lud XV. 43. Podobně Wisła VI. 177, Swię-tek 517.

Proti gnieciuchovi bránil se mořený, opásal nohy růžencem; jedné noci kopl gnieciucha tak, že ten spadl do vody v džberu u pece, Zbiór X. 2, 111. ( ■ .

Chytivše zmoru uvolňují ji dříve, než jiní ji uslyší nebo uvidí, jinak by hrozilo celému domu nebezpečí na zdaru a zdraví. Proto také rozmluvy o- návštěvě zmory dějí se potichu, aby jí sobě neznepřátelili. Gluziński, Arch. Dom: 1856, 559 (= Kolb. Lud XVII. 100 č. 5.). Zjevení zmory možno podle české tradice prozraditi hned, Košťál 275.

Uchopení jest i v pověstech německých nejlepší prostředek, Ranke 11, Grabiński 39. Alpa je přikryti prostěradlem, zatrhnouti, pevně držeti a zavříti do skříně, Kuhn II. 19 č. 52. Někdy se podaří uchopiti walrideske, ale jen za vlasy lze ji držeti; jinak se vybaví, neboť je hladká jako úhoř. Vůbec je měkká při doteku a nemá kostí. Strackerjan I. 384. Také pověst dolnorakouská zná uchopení za vlasy, Vernaleken 271.

Česká pověst radí: ať člověk lapne rukou po tíži jej tísnící, a ať to, co lapne, hřebem ke stěně přibije; ráno uzří, kdo ta můra jest. C G M. 1853, 469 (= Košťál 278: mořený nechť si uchystá na noc hřebík a kladívko; když pak se můra přikrade, ať ji lapne a na zeď