přibije, ráno visí prý na stěně steblo slámy a příšera se tomu domu vyhne.

Chopiti trudu radí se též v Lechrainu, Leoprechting 12, obyčejně je pak v rukou sláma a teprve s úsvitem mizí proměna. Pojetí duše-mora hlásí se v pověře slezské, Kühnau 115 č. 1474: jest číhati, až. myš z úst vyjde. Pak hoditi osobě na hlavu tlustý šátek; alp nemůže do úst.

c) Zbraň. Ve většině pověstí jen jako ochranný prostředek, ale není pochyby o původním účelu hlubším.

Svědčí o tom pověra slovenská: kdo chce mátohu bít palicí, musí to dělat hned jedním hned druhým koncem palice, nebo jinak ho roztrhá. Sbor. mus. spol. IV. 142. Nebo česká pověra: Kdo chce poznati moru, která ho dusí, ať bodá do teplých buchet, hned se mu zjeví. Č. Č. M. 1855, 46. A pověst lokalisovaná o tom, jak oráč bodáním do teplých buchet pozná můru, hospodyni a dceru. Košťál 276.

Hojné jsou pověry o kladení nože, sekyry nebo vůbec nějaké zbraně do hlav, nohou postele, pod polštář atd.; do hlav postele sekyru (Rájov), Č. L. XV. 436, Máchal 179. Za hlavu sekyru ostřím vzhůru, Groh. Sag. 210, Chrud.-Nas. 198, Máchal 179. Tesař dá si pod sebe hoblík se želízkem a má pokoj. Chrud. 198. Pod hlavou nůž, nepomfjže-li to, sekyru. (Dřevěnice na Jičínsku. Od kand.r uč. J. Hrubého ústně.) Na Frenštatsku: ostřím „hore" nože nastavět. Ústně. V Cechách kladli v posteli nůž ještě nebroušený a jen od mužského koupený nebo vůbec něco „od železa". Na Pardubicku dvě vidličky křížem, Košťál 280.

Kombinovaný je prostředek na Chlumeckú : na sekyru jest napsati: „můro můroucí, přijď si zítra pro krajíc chleba" ; ráno objeví se žena v červené sukni a v červeném kabátku. Košťál 279 d.

Paní na Bohušovicku zjevovala se často můra. Zeny jí dávaly,, pod hlavu sekyru a na papír malovaly můří nohu. Ústně od paní R. Ceče-línové v Bohušovicích. Vůbec nástroje ostrého užívalo se v Cechách, Čečetka N. S. VII. 141.

Na Horáčku měla šestinedělka v posteli březovou metlu nebo se do. postele za hlavou zabodaly křížem dva nože. Dufek 45. Koho tlačí na Valašsku mora, dají mu pod hlavu nůž, potrou mu prsa a okno od jizby česnekem a zapíchnou do čtyř úhlův okna šidla. Bartoš, Lid a národ I. 217. Na Slovensku dávají sekyru před postel ostřím vzhůru obrácenou, Sbor. mus. spol. I. 75.

Babka v Horních Březnicích opatří svou kútnicu (šestinedělku) takto: pod hlavnici položí jí nůž, krajíc chleba a tři kousky česneku. SI. Pohl. XIX. 308. Hospodář přehodí přes hlavu mořeného potícího se koně sekeru a tak jej zbaví můry. C L. XVI. 345.

Množství je prostředků složitých. V Zaječicích proti můře, sužující dítě, se radí, aby na „masovej" talíř napsali můří nohu a položili vedle vidličku a nůž. Také na dveře a okna měli napsati můří nohy. Chrud.-Nas. 199. Nebo: kolem kolébky svěcenou křidou kolo, do toho postaví se sekyra ostřím a,ometené koště proutím vzhůru. Chrudimsko-