DVĚ ČRTY К DĚJINÁM SLOVANSKÉ LIDOVÉ PÍSNĚ U NÁS.

16. Hajda, bratjo, hajd, junáci [s některými odchylkami jazyka a pravopisu = „Napried" od Lj. Gaje, Deželič 168. Na její nápěv složil Klácel „Píseň novou": „Aj vy bratři, aj jonáci",1) vyslovující tužby jeho z jitra konstitučního života];

17. I š u m i t, i h u d e, d r i b n y j d o š č i k i d e [snad z W. z Oleska 181, od jehož nápěvu, Muzyka . . . 70, jen nepatrná odchylka v 8. taktu, blízka podaní nápěvu u Ant. Kocipinského, „Piśni, dumki i szumki ruśkoho národa na Podoli, Ukraini i w Malorossiji" 1862, Persza sotnia, vydám' „dla samoho śpiwu" IX. desjatok str. 23, vydaní „dla śpiwu z fortepianom" IX. des. str. 13. Varianty k textu W. z Oleska: řádek 1. а 11. hude, dribnyj; 2. oj ktož; 3. obizwał; 7. správně vynech. druhé „chłopci" ; S. a 10. s wamy; 12. mołczyt, on vsě znaje. Píseň — dle Kocipinského spolu s písní „Jichau kozak za Dunaj" — pronikší i do Němec a tam všelijak zpracovaná];

18. Chodíval k nám, chodíval:

[Text blízký E3244, E4273, jistá podobnost s písní „Hen to je ten šohajko", Snp II5 34 a Slsp II. 64, nápěv však jiný];