str. 111
1907: Dvojitý klas. (Český Lid.) — Z lidové mluvy. I. Záhoří. II. Konecchlum. (Tamt.) —
1908: Bílé myši v podání lidovém. (Ces. Lid.) — Ohnivec v lípě. (Tamt.) — Stráž na hřbitově. (Tamt.) —
1910: Stodolník chrání stodolu. (Čes. Lid.) —
1911: Mrtvá voda v léčeni a čarování. (Ces. Lid.) — Pověry a zvyky při prádle. (Tamt.) —"
Jiří Horák.
František Bílý 1854—1920.
Mnohostranný spisovatel, vynikající paedagog a pracovník v různých oborech kulturních, Fr. Bílý zemřel 17. října r. 1920. Jeho nejvýznamnější práce jsou obsahu paedagogického a literárně-dějepisného, avšak žák Bartošův nejednou šťastně zasáhl i v obor národopisný. Z jeho ivlalé slovesnosti několik pokolení studentských seznamovalo se s lidovým podáním; nejeden „Příspěvek ku praktické poetice" (knižně vyšly r. 1915) dotkl se lidové písně, již Bilý dovedl vykládati výstižně, s pronikavou znalostí lidového života. Také svou znamenitou schopností organisační Bilý několikráte prospěl české etnografii: řídě „Knihovnu zábavy a poučení" vydal v ni výbornou knížku Bartošovu „Sto lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady", zejména však třeba připomenouti, že jeho redakcí vyšly „Lidová čítanka moravská" (1907) a „Slovenská čítanka" (1911), přinášejici cenné stati národopisné. V čítance moravské o jazyku lidovém psal Fr. Bartoš, o lidové písni A. Piskáček, o kroji a výšivkách J. Klvaňa a M. Wanklová, o domácím průmyslu Frant. Mareš, o lidových stavbách Dušan Jurkovič, a kromě toho několik autorů, vesměs dobrých znatelů vylíčilo ráz nejdůleiitějších kmenů moravských. Podobně jest vypravena také „Slovenská čítanka". O pravěku slovenském a o jazyku poučují stati prof. Niederla a Pastrnka, o lidové písni M. Schneider-Trnavský a. AI. Kolísek, o zvykosloví a pověrách J. L. Holuhy, o majolice, krojích, výšivkách, domácím průmyslu psali P. Sochán a K. Medvecký. . Skoda, že oba tyto sborníky jsou již rozebrány, neboť nejen náš čtenář, ale i cizinec hledající přehledného poučení najde v nich mnoho zajímavé látky.
Bílého práce literárně-dějepisné po léta se soustřeďovaly na osobnost F. L. Celakovského. Četné studie objasňovaly různá období života buditelova, jeho vývoj vědecký i umělecký, vykládaly jeho dílo básnické, avšak souborná monografie z nich nevyrostla. Zato však dějinám českého národopisu dostalo se předůležitého pramene vzorným vydáním Korespondence Celakovského, které Bílý, podporován několika spolupracovníky, šťastně dokončil. V letech 1907—1914 vyšly tři díly (nákladem České akademie), svazek čtvrtý bude v dohledné době dotištěn. Souhlasné projevy odborné kritiky častěji upozornily na vynikající význam tohoto vydání, při němž Bilý uplatnil své pronikavé znalosti získané dlouholetým studiem památného období našeho národního obrození. Všestrannou činnost Fr. Bílého výstižně ocenili zejména prof. Jan Jakubec (Listy filol. roč. 47. str. 342—345) a důvěrný přítel zesnulého škol. rada Jan Kabelík, jehož „Posmrtná vzpomínka na Františka Bílého" proslovená v Umělecké Besedě a v Moravsko-slezské Besedě v Praze dne 23. října 1920 vyšla v Lidových Novinách a také ve zvi. otisku. Soupis prací Bílého do r. 1915 sestavil J. Kabelík v Moravsko-slezské revui (roč. 11. str. 172—177). Jiří Horák.
@-----------------
Prof. Mat. Můrko učinil ve svém pojednání Nové o jihoslovanské národní epice v Neue Jahrbücher 1919, sv. XLIV seš. 6. str. 273—296 několik pozorování a poznámek nemálo významných, nejenom pro hlubší a správnější poznání jihoslovanské poesie epické, než pro ocenění epické poesie vůbec, pro její vznik, vývoj a život. Badatelé homérskych problémů poukazovali nezřídka na slovanskou epickou poesii, zvláště jihoslovanskou, ovšem převážně na základě starších prací kotvících v „romantickém" nazírání na lidovou poesii epickou. M. Můrko studoval zevrubně soudobý stav epické
|
