československého národa. Ředitelství měšf. škol v Sušici darovalo pro knihovnu musejn 110 knih, opis seznamu jejich zaslán knihovnám musea král. Českého, Národopisného musea československého v Praze a Umělecko-průmyslového musea v Praze. S musejnim spolkem v Pelhřimově vyjednáváno o výměně listin sušických za pelhřimovské. V místních časopisech upozorněno na vypsání veřejné soutěže Umělecko-průmyslovým museem v Praze na návrhy cizinecké upomínky na některou oblast republiky československé, případně na vynikající památné místo, lázně a pod. ve státě československém. Vydáno prohlášení o zapůjčení neb darování museu spisů Klicperových a Tylových, vydaných nákladem Dr. J. A. Gabriela, jakož i jeho spisů, dopisů a všech památek. Dopsáno o výtah z matriky o narození Dr. J. A. Gabriela farnímu úřadu v Petrovicích u Sušice, který s nevšední laskavostí přání našemu vyšel vstříc a o úmrtí děkanskému úřadu v Bechyni. Správa musea hodlá v letních měsících uspořádati výstavku Dr. J. A. Gabriela, spisovatele a purkmistra Sušického. Jednatel K. Turek, který sbírá materiál k jeho životopisu, projevil ochotu zapůjčiti veškeré předměty získané pro tuto výstavku a ji uspořádati. Státní památkový úřad upozorněn na nebezpečenství, jež hrozí hradu Kasperku vykácením stromů, jež jsou lesní správou města Kašperských Hor u stěn hradu a v nádvoří označeny к vykácení. S potěšením vzata na vědomí správa, že městská rada v Sušici dala provésti opravu střechy a věžičky kaple sv. Rocha, místní to stavební památky, jak tvarem, tak i svým vznikem zajímavé. S povděkem přijat dar knihkupce J. Pospíchala čtyř pohlednic sušických uměleckých, provedených dle originálu odb. učitele Karla Fišery. Jsou to první pohlednice sušické, podle uměleckých originálů provedené. Obecní zastupitelstvo na r. 1920 povolilo prvně zvýšený příspěvek na udržování musea ve výši 150 Kč. Zároveň podána žádost okresní správní komisi v Sušici za povolení příspěvku na museum pro rok 1920. Pojištění sbírek musejních proti ohni zvýšeno ze 6400 Kč na 30.000 Kč. Návštěva musea: v r. 1919 navštívilo museum 155 osob, mimo to hromadné návštěvy: Dělnické turistické sdružení z Klatov, Dětská útulna v Plzni, III. roč. měšť. školy v Sušici. Dne 17. prosince prohlížel sbírky musejní zástupce stát. památkového úřadu p. archit. K. Pecánek. Schůze kuratoria konána jednou a to 9. září 1919. V roce 1919 došlo 22 dopisů, odesláno 51 dopisů. Dárců bylo 9, kteří věnovali 17 předmětů. Publikace své zaslala musea v Plzni, v Chrudimi, museum Wal-desovo v Praze, musejní spolek v Rakovníku.

Horlivý jednatel sušického musea vydal kromě toho informativní článek „čtyřicet let městského musea v Sušici". Z obsahu vyjímáme:

Museum bylo založeno r. 1880 učitelem měšťanské školy Jos. Holíkem, který veškerý svůj volný čas věnoval sbírání a třídění starožitných předmětu pro musejní sbírky. Bylo to tehdy prvé museum na Pošumaví. V Klatovech ještě musea nebylo. A proto s hrdostí a chloubou pohlíželi Sušičtí na tento nový ústav, ježto tím dokazovali, že předstihli i Klatovy, kam mládež sušická chodila na studie. Než brzy zapomněli Sušičtí na museum a nezařadili ani příspěvku do obecního rozpočtu na městský kulturní ústav. Zatím v Klatovech napodobili Sušický vzor, ale dotovali museum, takže zakrátko stalq se jedním z prvních museí v Čechách. Ovšem naše museum nemělo dostatečných místností, aby mohlo se rozvíjeti, stále živořilo v jedné místnosti, kterýžto stav trvá až podnes. Ale místností nemělo proto, že obec mu jich neposkytla. A bude-li se stále poukazovati na to, že není vhodných místností pro museum, bude naše museum stále skladištěm a ne kulturním ústavem. Ale jsem pevně přesvědčen, že najde se mezi nynějšími zástupci obce naší muž, který uchopí se myšlenky opatřiti pro museum vhodných místností, samostatné budovy, a postaví si tím pomník, jako v Klatovech Dr. Ho-staš, jehož nejlepším pomníkem jest městské museum. Bude těžko napravovati chyby dřívějších správ obce, ale pomalu přec to půjde. Sušice mohla míti průmyslové museum, které jest nyní v Klatovech, vždyť byly tu veškeré podmínky. V okresu kvetl průmysl sirkařský, sklářský, koželužský, dřevařský, hamrnický od dávných dob, tedy daleko lepší podmínky pro založení průmyslového musea než v Klatovech. А к tomuto museu mohlo býti přiděleno technologické oddělení. Co mohli tu získati naši živnostníci a řemeslníci, ba i město samo, ježto snažilo by se bývalo o zřízení průmyslové školy v zdejším městě. Doufejme, že aspoň v pátém desetiletí stane se náprava. O založení musea pojednal zakladatel musea učitel Jos. Holik v článku „Museum v Sušici" v Poslu ze Sušice r. XII. (1890) č. 17—18. — V další části své poučné zprávy р. К. Тцгек líčí obtíže, s nimiž museum musilo bojovati. Byla to hlavně ona pověstná netečnost našich samosprávných korporací a jejich nevědomost; projevila se i v Sušici na př. r. 1896, kdy městská rada chtěla sbírky musejní přestěhovat! ,,do městské šupárny".