VAMPYRICKÉ POVĚSTI V OBLASTI STŘEDO EVROPSKÉ.

Mořený v lužické pověsti, Černý 419 č. 219, vidí pečenku (pečené ovoce) na prostěradle. Chytne ji, odtrhne stopku, mórawa ho opustí. Druhý den přišly к němu děti jedné ženy ze vsi a prosily, aby jim dal matčin nos.

Variant z Jemjelice, Černý 419 pozn.: pečence utrhli stopku a tím chodotě utržena noha.

Verse z Němců, Černý 419 č. 220, provádí úplně nechutný motiv: Mořený chodotou chytil jablko, snědl je a ohryzek vyhodil ven. Ráno ležely lidské kosti pod ložem. Chyběla pak sousedka.

Verse z Velkých Dobryň, Veckenstedt 135 č. 17 [ = Černý č. (106) 415] se odchyluje tím, že pečenka tu moří koně. Pohůnek do pečenky kousne. Zą nějaký čas naříkaly děti jedné ženy, že jejich mateři někdo iebra překousl.

Přiléhají úplně pověsti polské. Hnězdenská, Knoop 1893, 117 č. XXXIX. 4: tlačený na hrdle morou našel hrušku v posteli. Snědl ji, jen stopku a hoření část zahodil. Ráno ležely na podlaze nohy a hlava jeho služky.

Verse ze Zděchové, t. č. 5a, je bohatší o známý motiv rady „moudré paní", aby pevně držel moru. Uchopil jablko, dostal však hlad a snědl je celé až na ohryzek. Ráno viděl kostru lidskou před lůžkem.

Jiná polská, Knoop, Sagen u. Erz. 64 č. 91, se jí podobá moti-vem rady, méně logicky provádí hlavní motiv: mořený sní polovici jablka, druhá půle mizí do rána, dceři sousedově bylo ukousnuto půl tváře.

Shoduje se německá z Reichenbachu, Kühnau 112 č. 1468: Pacholek, kterého ssál alp, číhal podle rady „na bobku" na něho. Za svitu měsíce nalezl krásné jablko. Okousal je. Ráno vedle postele ohlodaná kostra lidská.

Podle pomořanské pověsti, Jahn 377 č. 480 (= Laistner ii. 7), pacholek se s velkou námahou vybaví z objetí mory. Na jeho prsou jablko. Kousl do něho, ale vyplivl, poněvadž mělo ohavnou chuť. Druhý den ležel na posteli kousek lidského masa. Jedna žena ze vsi mrtvá v posteli, chyběl jí kus masa ve stehně.

S lužickou souhlasí verse ze Zadních Pomořan, Knoop 83 č. 171: alp - jablko moří koně. Ostatní motivy souhlasí s předcházející němec-