„kňahňu". — Keď šúpajú zralé klasy kukuričné, kto najde prvý klas červenej kukurice: môže ísť spať. Kukurica sa obyčajno ošipuje večer.

Zeliny. Zeliny a hlina z deviati hrobov. Tým sa okádzajú, koho v noci „prilíha" (Morena, Alpdrücken). — Zeliny z 9 medzí a 9toraké drevo (medzi ktorým ale nesmie byť šip, sliva, oskoruša, dub), varené s vodou z 9 studní pred východom slnka nabratou. Odvarok prelejú cez 2 nože a 2 vidličky krížom preložené na koryto a tým odvarkom počarovanú kravu vechťom z bobovníku po tri razy do východ slnka smývajú po 3 dni,

Zázračné zeliny. Dvaja tovaryši, od 30 rokov verní kamarádi, prišli do hory a tam pod stromom odpočívali. Jeden odišiel pod kríček a doniesol ztadiaľ zelinu, požmolil ju v rukách a tými rukami pohládzal tvár kamarádovu, ktorému sa tvár hneď premenila v celistvú vypuklú mäsitú plochu, že mu očí, nosa a úst nebolo poznať; aj uši mu pozarastały a málo chýbalo, že sa nezadusil. Na to sa rozbehol pre inú zelinu, aj s tou tak urobil a kamarádovi sa zase prirodzená tvár navrátila. Kamarád ho prosil: aby mu povedal, jako ten zázrak vykonať mohol? Ten mu ale odpovedal: „Ja som ti verný kamarád, že bych za teba aj život dal; ale to ti nemôžem povedať, lebo keby o tých zelinách aj iní ľudia vedeli, narobili by mnoho nešťastia na svete. — Istej zelinky rosou, keď si slepý, ktorý ani očí nemá, pred východom slnka jamky očné po trirazy potre: narastú mu nové oči a ztratený zrak sa mu navráti.

Verzeichnis der böhmischen Märchen von Václav Tille. Übersetzt aus dem böhmischen. I. No 1—8. Suomalainen Tiedeakatemia Helsinki 1921. Str. 371.

Před málem již pěti lety přijala III. třída České Akademie Soupis českých pohádek, konečný výsledek dlouholetých studií prof. V. Tille o českých pohádkách. Bohužel neblahé poměry v tiskařském průmyslu znemožnily dosud vydání tohoto díla a nelze určiti blíže, kdy vůbec dovolí jeho vydání. Mezitím upravil V. Tille svoje dílo jazykem německým a předložil je redakci Folklore Fellows Communications.

První svazek obsáhlého díla leží nyní před námi. V. Tille seřadil povídky podle látek do větších skupin a tu nemalou měrou svůj český spis přepracoval. Uměl větší počet pohádek s velkým důmyslem shrnouti pod jedno záhlaví.

Ve vydaném dosud svazku nalézáme dosti obsáhlé výtahy českých pohádek, seskupených do osmi kapitol: 1. Neznámý vítěz (str. 5—65). 2. Princezky v podsvětí (str. 66—100). 3. Uloupená žena (nevěsta) (str. 101—123). 4. Očarovaná dívka (str. 124—161). 5. Princezky v dáli (str. 162—224). 6. Námluvy se zkouškami (str. 225—255). 7. Zápasy kouzelné (str. 256—326). 8. Rekové osudu (str. 327—361). V každém tomto záhlaví jsou větší pododdíly a menší části. Tak na př. v sku-