příliš malý počet. Mezi 151eté zařazujeme hochy od 15. do 16., mezi 161eté od 16. do 17. roku.

Přes to, že ani ve skupinách nejsilnějších není mnoho jedinců, možno činiti některé závěry, neb jedná se o určitě ohraničenou skupinu celkem z téhož prostředí společenského, téže části města a téhož povolání.

Tělesný vývoj mládeže za války byl předmětem četných prácí, zvláště v Německu a ve Vídni. Poněvadž poměry vyživovací i ostatní škodliviny války byly celkem podobné jako u nás, může nás zajímat, jaké změny v tělesném stavu dětí byly tam shledány. Autoři se shodují v tom, že válka téměř všeobecně uškodila tělesnému vývoji i zdravotnímu stavu dětí každého stáří.

Tak shledal Pfaundler1) u 6—71etých dětí mnichovských průměrný úbytek na váze 3/4 kg, t. j. 4% hodnoty mírové, ve vzrůstu 1 cm, t. j. 3/4%, tedy celkem rozdíly dost malé. Největší úbytek nalezl jednak u dětí nejslabších, tělesně zaostalých, na druhé straně pak u dětí dříve překrmovaných, ze zámožných vrstev, u nichž byl hlavně značný úbytek výšky. Za to index ponderalis Liviho, který byl dle předválečných vyšetřování P. průměrně menší u dětí bohatých, následkem jich značnějšího vývoje do výšky než do šířky, klesl méně u dětí rodičů majetných než nemajetných. Tímto způsobem nastala jakási nivelisace, zmenšení rozdílů stavovských ve vývoji tělesném.

Bachauer2) naproti tomu při vyšetřování dětí augsburgských nenalezl značnějších rozdílů mezi úbytkem zámožných a nezámožných.

Pirquet3) shledal u učňů vídeňských, že přírůstek výšky mezi 14. až 18. rokem věku se zmenšil z 16—20 cm před válkou na 11'5 cm po válce, přírůstek váhy z 16 kg na 10 kg.

Davidsohn4) měřil a vážil děti berlínského sirotčince, u nichž už předválečné míry zůstávají značně pozadu za průměry Camererovými.

Ve válce se tento rozdíl ještě více zvětšil, a to více u výšky než

váhy, jak můžeme soudit ze zmenšeného indexu Pirquetova

Z obsáhlé studie Schlesingerovy,5) který vyšetřoval asi 5000 hochů strassburgských nejrůznějších stavů a škol, se dovídáme, že nejvíce utrpěly válkou děti slabé konstituce tělesné, u nichž shledáno někdy i úplné zastavení vzrůstu po celý rok. Pokud se týče rozdílů stavovských, větší úbytek shledává u dětí středních stavů (v gymnasiích a reálkách) než u dětí širokých vrstev lidových. Ale přes to nevymizel ani po válce docela rozdíl ve výšce a váze mezi obojími. Úbytek výšky i váhy se zvětšuje s přibývajícím stářím (od 6. do 16. roku), u dorůstající mládeže (nad 16 roků) není již však o mnoho větší. Shledal také opoždění puberty. Ztráta na váze je oproti ztrátě dospělých menší, činí 6—7%, u dorůstajících 9%. Úbytek výšky učňů jest dle něho 11/2—2 cm, váhy 2—4, výj. 5 kg. Index pond. L. je u nezámožných průměrně o něco