str. 35
64. kteroužto mám podstoupiti, chci rád pokorně trpěti pro kázání Slova tvého a pravdu čtení svatého.
65. Uslyšiž mne míle z nebe a" . . .
Dodatek ii.
F. M. Bartoš
písně nábožné o sv. paměti janovi husovi a o jarolímovi pražském.
Vzácnou památku bohoslužby 6. července tohoto názvu, uchovaného jen Konyášovým Klíčem, zjistil V. Flajšhans ve sborníčku strahovském, nalezeném 1915 p. převorem с Strakou, jemuž i já jsem povinen uctivými „díky za dovolení drahocenného tisku použiti, a podal o něm zprávu v ČČM. 1916, 145-51. Zhuštěný rozbor Flajšhansův doplňuje popis Krausův (Husitství v literatuře i. 259-62). Zrevidovav jej, podávám soupis jeho písní znovu jako důležitou pomůcku pro pohodlnou orientaci po bohaté žni bohoslužebných písní o svátek 6. července, jejímž je znamenitým svodem a která je jinak rozeseta po spoustě velmi rozptýlených venkovských většinou kancionálů. První tři písně chybějí úplně, ze čtvrté, jejíž zjištění je dohad Flajšhansův (146, 147), zachováno 1/25 str. Číslice v závorce za incipitem odkazuje napřed (v otisku str. 20—1).
1. (A 1) V milosti boží M. Hus. (21)
2. (A 9) o svolání konstantské. (20)
3. (A 14) Nuže milí Cechové, den slavný. V. Vodňanského.
4. (A 15) Na M. Jana Hus pamatujme.
5. (B 3) Národe český, chváliž Boha Augustova či Michalcova.
6. (B 9) Husi milá, v Konstancí odsouzená. (22)
7. (B 10) Králi Kriste, Bože věčný.
8. (B 15) Tě Boha chválíme na věky.
9.—11. (C 4) Trojí znění husitského Pange lingua. (22)
12. (С 11) Mučedlníkův českých připomínáme.
13. (C 15) Jak byl učený Jeroným.
14. (D 3) Budiž z toho věčný Bůh pochválen Vodňanského.
15. (D 8) Dva mistry české vzbudils.
16. (D 14) Krátce vám oznámím Vodňanského.
17. (E 9) Mistře slavný, Jene Husi J. Táborského.
18. (F 1) Množiť jsú skládali. (22)
19. (F 9) Jeroným,svatý. (22)
20. (F 15) Věrní Cechové, Pána Boha chvalme,
21. (G 6) Věrní křesťané, Krista, krále svého (stihána 1480).
22. (G 13) Z víry upřímné, naděje snížené.
23. (H 3) Kriste, soudce všech věcí.
24. (H 7) Mistra Pražského
25. (H 12) Mistr Jan Hus učitel.
26. (i 2) Ač kdo chce erbován býti.
27. (I 8) Věrní křesťané, silně doufejme (Jisteb. kane.)
28. (I 12) Kristus věčné radosti 1522.
| 
