hranice obce, tak hranice tratí i pozemky pod postupnými čísly popsány, počínaje těmi, jež leží nejblíže u vesnice. U každého pozemku poznačen je i majitel a číslo domu. Srovnávati a doplňovati se může knihou zvanou katastr jednotlivců (Individualkataster), kde jsou pozemky seskupeny podle majitelů. K tomu načrtneme si podle indikační skizzy malou mapku pozemků obce s označením nynějších hranic tratí (takový náčrtek bývá na titulním listě skizzy) a vpíšeme si do ní na příslušné místo čísla jmen pozemků, jak vidíme na připojené ukázce. Toto zjišťování polohy umožňují nám právě domovní čísla, vyznačená v indikační skizze a v knize přiznávek.

Vyznačováním na mapce docílíme zvláště dvojí důležité výhody: a) zjistíme dřívější (tedy správnější) polohu jednotlivých trati a tím určíme i přesně polohu poustek (zaniklých osad, dvorů, samot), které sahají někdy mezi pozemky dvou nynějších obcí; b) zamezíme tím, aby se nám jeden název nevyskytl ve dvou tratích neb obcích. Na př. na rozhraní tří obcí je kopec Strážnice a tudíž ve všech třech obcích najdeme název „Na strážnici", „Pod strážnicí", „U strážnice" a pod.; sbíráme-li jména bez mapky, objeví se nám pak Strážnice ve 3 obcích, ač ve skutečnosti jest jen jedna a pod. Musíme si při tom tedy vší-mati nejen sousední tratě, ale i sousední obce a sousedního okresu.

Teprve po této přípravě přistoupíme k místnímu zjišťování, při němž vyzvíme, jak nyní místní obyvatelé tratím a pozemkům říkají, jak si původ toho kterého jména vysvětlují, co si o místě tom vypravují, co se na něm nachází (na př. role „Safranice" dostalo tento název proto, že se na něm pěstoval šafrán; je-li to však louka, může se tak jmenovati posměšně proto, že na ní roste tráva krátká, tak že je seno drobné jak říkají: „jako šafrán"), jaká jest jeho poloha neb útvar půdy,. jak se jmenoval jeho dřívější majitel (mnoho starobyle znějících jmen odvozeno je právě od příjmení majitelů; tak na př. kopec „Harusák" a louku „Pernovku" měli v 18. a v 16. stol. Harus a Perno, takže si tyto záhadné názvy nejen vysvětlíme, ale poznáme také, kdy povstaly). Je to práce nemálo důležitá, při níž zjistíme stáří i výklad mnohých názvů a také i to, jsou-li pouze poněmčeny neb počeštěny, či jde-li skutečně

o staré osídlení německé v českém kraji a naopak. (Doporoučí se povšimnouti si, jak jsou tratě ty nazvány v nejnovějším katastru, aby se včas čelilo zkomoleninám, než se ujmou).

Takto nejen že zachytili jsme téměř přesně obraz vývoje posledních asi 150 let, kdy byl již značnějším změnám podroben, ale zjistili

i názvy skutečně staré, jichž vznik nebo alespoň první objevení budeme sledovati dále v soupisu teresiánském, berní rolli, starých knihách pozemkových (registra gruntovní, purkrechtní, na sirotčí grunty), smluv svatebních, urbářích, zemských deskách a pod.

Tímto způsobem dá se v krátké době mnoho hodnotné látky se-brati, kterou by pak odborníci podle okresů, krajů a zemí mohli zpracovati.

Musím se ještě zmíniti, kde uvedené archivní prameny lze nalézti.*) Spisy josefínského katastru pro celou zemi uloženy jsou v zemském archivu. Ale také v každém snad okresu opis jich najdeme buď u ber-