Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 68

Jižní Čechy i v tomto směru stavitelství lidového zůstaly při svérázné své jednoduchosti, jež je vůbec charakterisuje. Platí to zejména

o kraji mezi řekami Volyňkou a Blanicí, jenž nijak neoplývá bohatými památkami uměleckými, a kde z nedostatku poddajného kamene nenajdeme těch pěkně tesaných a architektonicky vynikajících výtvorů, jaké na př. v jiné krajině, kde měkčí kámen, jemnozrná žula, dovolovala

1 mistru kameníku práce uměleckou formou pokročilé, hojně se vyskytují.

Dochované památky toho druhu u nás jsou většinou jen zděné a proto tvarů jednoduše formovaných a právě tímto rázem svým zvlášť vhodně přimykají se к povaze a rázu krajiny samé. Objevují se uprostřed ní tu a tam ještě tyto zevnějškem skromné a tvarem nehýřící, však jakoby povahově vážné, výtvory umění lidového, které jakoby z půdy její vyrůstaly.

Bývalo v okolí více těchto zajímavých památníků, svědčících o zbožné mysli předků našich. Zašly dobou a dnes stává na místě jejich namnoze štíhlý, kamenný neb dřevěný kříž, ba ještě modernější železný kříž s kamenným podstavcem, nenesoucí již nižádné stopy umělecké individuality.

Některých časem zašlých a zmizelých památníků starých dob v okolí své osady, vzpomíná ještě bývalý farář vlachobřezský, později vikář a arcikněz Em. Aschwitz v seznamu náboženských památek farní osady své.*) Tak na př. stála prý na místě kříže na rozcestí к Husinci a Budkovu, na rohu panského pole nad flusárnou od starých časů boží muka zděná, která vodou podemleta zřítila se r. 1818. Pod nimi našli se kosti velkého člověka; nikdo nevěděl, kým a proč byla postavena. Farář Kareš a panský důchodní Raský dali tam posta-viti nový kříž dřevěný. Nyn. kamenný z r. 1853 postaven od Ant. Zuny.

Též v Dol. Nakvasovicích, u vsi na silnici k Vl. Březí, stávala prý, podle téhož pramene, zděná boží muka, vystavená r. 1764 od na-kvasovických sousedů, blíže nyn. kapličky, nákladem Jak. Pátka r. 1830 zbudované.

Podle nejstarší zprávy v manualu vlachobřezském dnes zmizelém, vymiňuje si Kašpar Fojt, hospodář na domě Kašparovském, (č. 13.) postupuje živnost synovi svému Tomáši r. 1714, louku „nivku" a trávníček v Dílích u božích muk. Stála asi tato muka na rozcestí silnice lipovické a oujezdecké, kde dnes stojí pod topoly jednoduchý kříž železný.

Jak podle těchto nahodilých zpráv psaných lze souditi, oživovalo okolí naše jindy ještě více těchto památníků, po nichž dnes marně bychom pátrali.

Zachované památníky mají úplně ráz staveb jihočeských božích muk, massivní, nebohaté tvarem, avšak za to úměrné v rozměrech, klidné a vážné svým zjevem zároveň.

Jakoby v pěkném rámci krajinném zasazena stojí tu boží muka v Hor. Nakvasovicích na dolním konci této vesnice. (Obr. č. 1.). O nich zazna-


*) Religiöse Standbilder in dem Pfarrspreng-el Wällischbirken z r. 1835, ve far. archivu.

Předchozí   Následující