1921) a v Brodském 620 domů а 1968 obyv.*) Národnost je vesměs československá (vyjma židy, kteří se hlásí i к maďarské nebo německé národnosti), náboženské vyznání římsko-katolické, v Lanžhotě i československé a bez vyznání. Židé se vytrácejí, aspoň z Lanžhota.**) Německá jména rodná v Lanžhotě pocházejí prý z novější doby (přistěhováním cizích řemeslníků.***) Jinak obyvatelé lanžhotští i brodští jsou nyní již většinou drobní rolníci, ježto staré lány jsou od roku 1863 „potrhány" (t. j. osvobozeny a rozděleny). V Lanžhotě původních gruntů jest jen asi pět až šest, více starých podsedků, ale jinak všechno jest osvobozeno a ve volném obchodním pohybu. Ke starému gruntu náleželo 28 měřic pole a 8 měřic luk, k podsedku 6 měřic orné půdy, 16 až 20 měr luk z vykáceného lesa. — V Brodském bylo dříve asi osm zemanů (ale „Zemaňá chleba němali!" hovoří o nich posměšně staré místní pořekadlo), 54 okruchů (usedlostí, gruntů),. které se rozdělovaly na okrušníky, půokrušníky, štvrtokruš-níky a půštvrtiokrušníky. Těm pak, kteří neměli vůbec země, jako na př. rybáři, prútkári atp., říkalo se leptáci (v Lanžhotě hofeři). Měli-li „starí rodiči" ještě jeden nebo i dva okruchy, vnuk jejich nemá ani desátého dílu z toho. Ba dokonce o jeden okruch dělí se nyní až 15 majitelů: „Lumpi to prepijú a poriadni hospodári to odkúpia, a lumpi zas veřejně kradu slépky, svině atď." †)

Tímto všeobecným rozdělením původních usedlostí poklesl neobyčejně průměr zámožnosti lanžhotských a brodských sedláků, a to v Brodském snad ještě více než v Lanžhotě, kde zase zintensivněním a zracio-nalisováním zemědělství vyrostli noví sedláci, kteří к zděděným podílům otcovským jednak vyženili, jednak přikoupili nových „svobodných" polností, takže se zase stali zámožnými. Toto zkapitalisování pozemkového majetku je tedy v Lanžhotě patrnější než v Brodském.

Kromě drobného rolnictva, které se živí jen zemědělstvím, jest v obou obcích velké procento domkářů, kteří mají chalupu, nějaký kousek pole a při tom' žijí z práce neboli tovarychu (nádenictví), nebo z árendy (najímání polí), nebo jsou zaměstnáni na dráze v Břeclavě a pod.††) V Lanžhotě jest asi 400 železničních zřízenců (strojvůdců, topičů a veškeré „branže"). Dosti jest i těch, kdož se živí řemeslem nebo různými živnostmi: krejčovstvím, ševcovstvím, truhlářstvím, tesařstvím, zednictvím, zámečnictvím, kovářstvím, kolářstvím, pekařstvím, řeznictvím,, kupectvím, hostinstvím atd. Lanžhotští zámečníci, truhláři, ševci, krejčí a tesaři měli své cechy, z nichž dosud se zachovaly cechovní listiny