klav, lesních cest, bařin a jiné. Obecní majetek činil: tři domy (mimo školy), 28-66 ha polí, 13-68 ha luk, 120"34 ha pastvin, 35 ha lesa, 44'86 ha cest a půdy nezdaněné, 47 a zahrad a 39 a plochy stavební. Nejvíce půdy zabíraly lesy (1444-86 ha), potom pole (766"5 ha), louky (488 ha) a pastviny (178 ha).*)

Polní trati jsou: Stráže, Podsedky, Hony, U starého Lanžhota, Za bařinou, U stávání, U pece (hrnčířovy). Luční: Jaseňová, Křenová, Březová, Bačovská, Rúbanice, Jízda, Trnůvka, Plochy, Pleska a Kazúbek. Obecní pastviska jsou nyní rozdělena do laciného nájmu. Dosti obecní půdy se rozprodalo na stavby domků (1 m2 po 2 až 3 Kč). R. 1915-16 bylo tu vrtáno na naftu (do hloubi 1200 metrů), ale bezvýsledně. Ani uhelných ložisk, ani minerálních pramenů není.

Brodské má katastr rozložen okolo dědiny takto: na jihovýchodě jsou pole a na severozápadě louky při řece Moravě. Háj je státní, obec má jen kousek lesa, urbárského je 54 dílců podle počtu starých usedlostí. Kostel je velmi starý. Starý majír se rozprodal a staré panství šaštínských Soborů (220 „jochů" či „síh"J bylo státem vyvlastněno jako onen háj.**) Obecní majetek je také poměrně malý (úky — louky, p a-s u n k y, obecní dům a škola) — úhrnem asi 3.579 honů. Názvy polních tratí jsou: Ve spodu okrúšky, Ve vrchu okrúšky, Padzelky, Dubník, U rampúšky, Nové pole (z úhoru), Drelávky, Psí hóra (špatné pole), Na úhory, Dúha mláka a j. Luční trati: Pastvisko, Rúbanica, Včelín, Horní les, Chánové, Rokycí, Gregorová, Za krátkú alijú, Za Remesiú, Panská, Humlová, Ferencova, Hrubé a Maué (Malé) tále, Za Velešem atp. Lesy: Kopanka, Veleš, Horní les. Z této traťové terminologie z Lanžhota a Brodského vidíme, jaký to byl terén, na němž kdysi založeny osady: samý listnatý les, pastviska porostlá křovím, rokytím, hložím a remízím,***) drobné močály atd. To bylo ono pomezí, o kterém píše V. Chaloupecký, že v něm bylo plno stráží, hradišť atp., ze kterých ještě dosud jsou zřetelné stopy.

Z vývoje brodského chotáru třeba zaznamenati ještě, že původně bylo panské pole smícháno se selským, ale pozdější sekretací (v devadesátých letech minulého století) panská pole byla scelena, při čem občané utrpěli 220 jochů škody. Padzelky byly prý dříve panské, nyní jsou však selské. Sekretací zmizely prý všechny p a s u n к у, kterých bylo mnoho, kdežto nyní není kde pasti, jen po otavách na lukách. Obci lanžhotské přibyl po světové válce opravou hranic cíp mezi řekou Moravou a Dyjí z katastru obcí Pernitálu, Ranšpurku (Havranie) a Cáh-nova v Rakousku.

Roku 1870 měl Lanžhot 2435 obyvatelů v 449 domech, r. 1900 již 2972 v 534 domech, Brodské 2145 v 402. Dnes počítá se v Lanžhotě 738 čísel s 3485 obyv. (podle sčítání z r.