str. 98
Podoba osad
Tvarem se obě obce poněkud odlišují. Kdežto Brodské podobá se široké ulici, překřížené druhou ulicí užší, Lanžhot měl původně asi podobu okrouhlou kolem starého hřbitova, ale zastavením původní tvar byl porušen a dnešní obec lanžhotská podobá se nepravidelné hvězdě, jejímiž paprsky jsou cesty do Břeclavy, do Kostic, do Brodského a do polí, (Viz připojený plán u J. Noháče na str. 220.) Ovšem, jak v Brodském, tak zvláště v Lanžhotě mnoho se staví poslední dobou. Ale rozšiřuje-li se Lanžhot běžnými novostavbami na krajích obce při cestách (na př. v Břeclavské ulici asi 130 domků), Brodské vzrůstá více tak řečeným dělením a přístavbou starých usedlostí. V tom vidím zásadní rozdíl mezi oběma sousedními obcemi, který jest ostatně každému návštěvníkovi ihned nápadný. Proto Lanžhot působí dojmem moderni-sované osady, kdežto v Brodském jsme překvapeni starobylým rázem.*) Vůbec Lanžhotští stále opravují, přepravují (kryt a pod.), přestavují a přistavují své příbytky, Brodští ponechávají co možná nejdéle všechno při starém, jen uvnitř statků přístavbami к základní usedlosti rozšiřují svou obec, což však není hned viděti, jen až projdeme několik takových uliček (vlastně dvorů) při domech, které krytem i úpravou se poměrně málo zmodernisovaly. Je tedy přechod z Lanžhota do Brodského velmi značný, že se nám zdá, jako bychom se octli opravdu v jiné zemi. Jsou-li totiž domy v ulicích lanžhotských sevřeny v řadách průčelních, stojí brodské usedlosti volně vedle sebe, štíty jsouce obráceny na náves a s otevřenými dvory (uličkami), kterými je volný průchod.
Lanžhot je rozdělen na ulici Kostičkou, Břeclav s к o u, Havlíčkovu**), Limpín, Kradlov,***) Komárnov, Súhrady, Kút a jiné části. V Brodském zase rozeznávajíc jen Horní a Dolní konec a poboční ulice: Kradlov, Hamre, Zabovou ulic a j. Garbiarne již zanikly, ale ještě v devadesátých letech minulého století byly tam škrobárny.
Chotár
Ke každé osadě patří nejen ves (dědina), ale také chotár (katastr), který jak u Lanžhota tak u Brodského je rozložen kolem dokola osady. Lanžhotský kotár dělí se na pole (na severu, východě a západě), louky a les na jihu. Luka vznikla hlavně z vykáceného liechten-štejnského lesa (400 jiter) a nazývají se Plochami. Měli totiž lanžhotští poměrně malý katastr, neboť prý je kníže Liechtenštejn kdysi „okradeu" o les, o který se s ním dlouho soudili v sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století. Vojenská exekuce (až 30 vojáků do stavení) měla Lanžhotské přiměti k povolnosti, ježto prý si les svojili, ale byl knížecí. Proces dopadl tak, že část lesa (ony „Plochy") připadly obci. Pozemková reforma se Lanžhota netýká, ježto není panského dvoru. Za to Lanžhotští usilují o parcelaci části knížecího lesa státem zabraného a od břeclavského dvora. Katastr obce lanžhotské měřil i s knížecím lesem 3070 ha, z čehož na knížecí revír připadalo 1450 ha ; v tom je zahrnuta skutečná lesní půda 1171 ha a 279 ha luk ve způsobe en-
*) I na farních kostelích je to patrno: lanžhotský je přestavěn, v Brodském je kostel starobylý.
**) Z novější doby.
***) Je pozoruhodná shoda v názvech těchto čtvrtí v Lanžhotě a Brodském. (Etymologie by nás vedla к nějakým pytláckým čtvrtím?)
|