Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 97



samostatné panství s Kosticemi, Tvrdonicemi, Týncem, Mikulčicemi, Dlu-honicemi, Opatovicemi a Sklíčkem. Od r. 1527 dostaly se tyto obce к panství Břeclavskému a město Lanžhot tvořilo zvláštní statek. Pod nádražím na levém břehu řeky Stupavy na lukách zvaných R u b a n i с a stojí pahrbek zvaný Hradisko, kde prý stávala stará tvrz, odkud vedla snad cesta do Uher — trati luční a mlýnskému rameni dosud tam říkají Jízda a polní trati proti Hradisku Stráže. V. Chaloupecký *) zjistil, že v XI. a XII. století vedly z Moravy na Slovensko čtyři hlavní cesty, a to cesta česká z Cech přes Brno na Holič, odtud přes Saštín a Senici na Jablonici, kde procházela zemskou branou na Trnavu,, Ostrihom a Budín; cesta břeclavská ze Znojemska přes Břeclavu do Nitranská, kterou asi šel Břetislav II. na „Suché pole" (srv. Turo-lúka u Senice!) a která vedla právě přes Lanžhot a Brodské k Sa-štínu а к hradu Braneckému. Mimo to byla ještě cesta olomucká přes Uh. Hradiště, Strážnici až na Bratislavu a stará cesta v 1 á r s k á přes Uh. Hradiště, Uh. Brod к Trenčínu.

Jinak tento kraj mezi Malými Karpaty a řekou Moravou pro svoji písčitost byl hodně, pustý a porostlý rozsáhlými lesy borovými od Plav. Štvrtka až k Šaštínu. Hranice říšská vytvořena byla právě tímto pomezním hvozdem staré stolice bratislavské; nebyla však pevná, nýbrž. posunovala se s Váhu víc a více к řece Moravě (od Skalice к Břeclavě,, níže však uhýbala ke středu pomezního hvozdu).

Tak patrně i Brodské, jak jméno samo ukazuje, bylo jedním z brodů přes řeku Moravu, který byl ostříhán a kolonisován. Od lidu samého zaznamenali jsme si o původu dědiny podání, že tam byl kdysi brodek**) přes Moravu, později majír Mann a hamre, mimo to garbiarne, a to že byl počátek vesnice. (Viz dále v odstavci o řeči.)

V Lanžhotě zase nám bylo nápadné t. zv. Pohansko u myslivny v lese, které se podobá jakémusi tábořišti ohrazenému v průměru jednoho kilometru. Mezi lidem udržují se reminiscence, že tam šla cesta římská, jak prý o tom svědčí Hráza (starobylá silnice vysázená staletými duby). J. Noháč poznamenal zase o tak řečených šancích v lese u řeky Moravy, že to je asi zbytek nějakého polního opevnění z dob vpádů tureckých a tatarských.***) Panský dvůr stával prý asi tam, kde nyní je lovecký zámeček a naproti Brodskému jsou prý základy hradu pánů z Brodského. Jisto jest, že jak Lanžhot tak Brodské jsou osady velmi staré a historicky významné, ježto ležely v pohraničním pásmě a ostříhaly (odtud „Stráže") důležité zemské cesty a přechodů (brodů) přes řeku Moravu. Původní dědiny soustřeďovaly se asi v dolinách svažujících se к řece Moravě (srovnej „Starý Lanžhot" — čtvrt dnešního městečka). †)


*) Staré Slovensko 78—84. **) Dědina prý se dříve nazývala také Brodek. V polovici XV. stol. prosperovala obec prý pod jménem „Brodské", později „Brodský". (Srov. „Nyitravármejrye",. Budapešť, str. 139.)
***) L. c. 229. Ale těmito šanci je míněno asi ono Pohansko, r: †) Starým Lanžotem nazývá se vlastně jezírko, jeden kilometr vzdálené od školy při silnici do Břeclavy, které za sucha sice vysychalo, ale včas mokra působilo mnoho škod, sbírajíc své vody z polních potůčků. To přimělo obyvatele, že založili obec na návrší.

Předchozí   Následující