je problém insularity nebo isolace po stránce anthropogeografické velice složitý. Zcela právem vytýká, že třeba vedle geologického pojmu insularity nebo osamocenosti klásti zvláštní váhu na momenty sociologické. Dle jeho názoru tedy účinky isolace nejsou způsobovány pouze podmínkami přirozenými, jichž člověk byl by skoro pasivní obětí, nýbrž do velké míry také přímou iniciativou člověka, jako tvora společenského. Nejsou jen výsledkem zeměpisné polohy a členitosti povrchu zemského a změn, které se staly s osamocenými celky čili ostrovy v širším smyslu v dobách geologických i historických, nýbrž také dílem lidských orga-nisací společenských, kmenů a národů, jakožto účinek ovládajících je ideí a tradic.

Jaké jsou účinky isolace po stránce biologické na vývoj a dnešní stav flory i fauny australské i na anthropologický i ethnologický svéráz australských domorodců, bylo důkladně prodiskutováno z různých hledisek v odborné literatuře speciální a jen hlavní výsledky poznatků takto získaných mají přímý dosah, mluvíme-li o osamocenosti po stránce anthropogeografické.

Ve vědeckých zeměpisných spisech o Australii a v odborné literatuře o jejím politickohospodářském i sociálním vývoji otázka účinků osamocenosti na její obyvatelstvo nebyla dosud analysována podrobněji, ač na celou řadu jednotlivých jevů isolací vyvolaných bylo porůznu poukázáno.*)

Mne tento problém zajímal velmi již při prvém pobytu v Australii v letech 1909-10 a za svého působení v Sydney jako generální konsul v letech 1920-22 nashromáždil jsem řadu nových poznatků, které jen intimnější poznání života určité země po různých stránkách může po-skytnouti.

Tuším, že lze tuto studii považovati za první pokus, jak sledovati jednotlivé složky problému isolace čili osamocenosti z hlediska anthropo-geografického ha největším a nejtypičtějším živoucím příkladě, který na povrchu zemském máme.

Snad žádný jiný celek přirozený, historický nebo politický- nehodí se tak dobře к analytické studii tohoto rázu jako právě Australie. Přírodní poměry ostrovního kontinentu vyznačují se v nejvyšší míře okolnostmi, o hichž důvodně se za to má, že jsou výsledkem osamocenosti. Domorodé obyvatelstvo, černoši australští, jsou lidským typem ustrnulým na velmi primitivním stadiu vývojovém a zachovavším se až do naší doby jen působením skoro naprosté isolace od vlivů jiných plemen lidských. Dnešní Australie, svazek britských kolonií dobrovolně se spojivších v jediné soustátí a z vlastní vůle setrvávajících ve svazku britské říše, ve svém historickém vývoji i v dnešním svém stavu i v sociálně-politické