str. 196
odchází na poušť a tam pokoušen ďáblem (srov. Kristus na poušti). Grimmova pohádka „Dítě Panny Marie" jest zpracováním námětu pohanského (8 let — doba rozumu, 12 pokojů apoštolských = souhrn vědění křesťanského, třináctý pokoj = mystické tajemství). Pohádka o Modrovousovi jest komentářem к rituálu uvádění manželky. Podobným způsobem si počíná S. též při rozboru' ostatních povídek Perraultových, o nichž se nelze pro nedostatek místa rozepisovati. Tak na př. „Eros a Psýché" jest podle něho v podstatě historií sňatku. Zkoušky a připomínky dávných, míst se pojí к dávnému uvádění dospělých do života. (Plutarch v „Římských otázkách" se táže, proč prvé sblížení manželky s mužem se děje potmě. S. to vykládá jakožto stopu pradávného tabu. Většina versí se vztahuje k tomu, že uvádění dívek se dělo v jeskyních). Povídky poslední (Griselidis a Směšná přání) jsou vymyšleny kazateli křesťanskými, a to za tím účelem, aby se zahladily stopy po čarodějnictví. Jak ze stručného tohoto nástinu patrno, probírá S. ohromnou směs pohádek velice svědomitě a dospívá všude к uspokojivému řešení. Lze sice mnohé jeho názory doplniti ještě prvky novými, ale v celku se tím na jeho metodě nic nemění. Jest velice pravděpodobná.*) Ota Dubský.
*) Poznámka redakce. O metodě S. byla podána stručná zpráva v NVČ XVI. str. 189—190 podle stati Saintyvesovy v Revue antropolog-ique. Redakce — smím to prohlásiti i za nepřítomného prof. Polívku —- nesdílí mínění referentova o pravděpodobnosti výkladů S.
J.H.
|
|
