Úvodní a závěrečné formule slovanských pohádek
@PP@(Formules initiales et finales des eontes slaves.) Napsal Jiří Polívka.
(Formules initiales et finales des eontes slaves.) Napsal@A@Jiří Polívka.
Pro hlubší poznání prosaických podání lidových jest vedle obvyklého zkoumání po stránce obsahové, látek povídek i jednotlivých motivů neméně důležité zkoumání po stránce stilistické. Byla nezřídka již obrácena pozornost к těmto formulkám, zvláště závěrečné formulky, hojnější a zachovalejší ještě v západoevropských povídkách než úvodní, dosti to ustálené věty, jimiž vypravovatelé končívají své povídky, byly předmětem zvláštních studií.
Psali o nich F. M. Luzel a Paul Sébillot. Tento ještě šíře se jimi zabýval ve své knize Le Folk-Lore. Littérature orarle et ethnographie traditionelle r. 1913 (str. 23) a sestavil řadu příkladů z povídek různých národů. Speciálně závěrečnými formulkami zabývali se Robert Petsch a René Basset a sebrali přebohatý materiál. Přirozeně, že v těchto pracích byly slovanské tradice odbyty macešsky. Jen nepatrná část stala se přístupnou v překladech západoevropským učencům.1)
Zkoumání lidových povídek po této stránce nemá jen význam pro poznání jejich stilistické výstavby, než ještě širší význam etnografický. Srovnávajíce povídky různých národů i jazykově spřízněných, ale kulturně dosti rozrůzněných, po této stránce poznáváme, že tyto formulky nesouvisí jen s vyspělejším uměním vypravovatelským, s větší zachovalostí povídkového materiálu v určitém národním prostředí, než že určité formulky jak úvodní tak závěrečné bývají vlastní jistému národnímu neb kmenovému celku.
V této rozpravě přestali jsme jen na slovanském materiálu a hleděli jsme pokud možno vyčerpati všechen. Roztřiďujeme materiál podle jednotlivých národů, popřípadě kmenů, neboť shledáváme, že se tu projevují dosti silné rozdíly mezi versemi, povídkami různých slovanských národů, i těch, které jsou si dosti blízké zeměpisnou polohou a zvláště kulturou. Tu se projevily právě nejsilněji zvláštní charakteristické rysy ve tvoření jednotlivých národních individualit.
Citáty uvádíme většinou v původním znění, obávajíce se, že bychom překladem setřeli, ba přesvědčeni, že bychom tím nemohli namnoze ani vystihnouti svéráznosti originálu.
1) F. M. Luz.el v Revue Celtique III, 336 (nám nepřístupno), Paul Sébilot: ib. VI. 62—67 o formulích z Basse Bretagne a Haute Bretagne (nám nepřístupno), R. Petsch: Formelhafte Schlüsse im Volksmärchen 1900 (srv. mou recensi v Národopis. Sbor. VII, 205—9.) René Basset v Revue des traditions populaires sv. VII—XVIII.
|