Tatáž práce je též na prehistorickém kroji ženy dánské v Národním Dánském Museu v Kodani, který pochází z doby bronzové v Dánsku asi 200—600 př. Kr.*)

Tato vzácnost krojová uchovala se neporušeně tím, že mrtvoly pohřbívány byly v těžkých dubových, dlabaných kmenech.

Vlněné těžké oděvy těchto nálezů mají jednak pásb jednak čepec na vlasech upleten „na krosienciách". Tento čepec a způsob nošení na vlasech není nic jiného, než podobně zhotovený čepec v účesu čičmanském. Ovšem v Čičmanech je proveden síťovací technikou, kdežto pasy čičmanské jsou však dodnes zhotoveny technikou na „krosienciách". Tím nechci tvrditi, že mezi oním prehistorickým krojem dánským a čičmanským jest nějaká souvislost, nýbrž je tu jen starobylost v užívání čepce a pasu v téže .technice a formě. Čepce „na krosienciách" se určitě nosily a najdou se ještě zbytky jejich po rodinách, ale dnes nahrazeny jsou již síťováním a paličkováním. Pasy nazývají se „sita" a čepce tou technikou hotoví se v M. Kubre u Trenčína, jak ponejprve to zaznamenala M. Wanklova v čas. „Náš směr" roč. III. str. 102 v r. 1911.

Tato technika „na krosienciách", která je na Slovensku dosud na živu mezi lidem v Čičmanech, Zliechově, Val. Belé a pod Trenčínem v horách za Stankovany, pak v Novohrade a Hontě, v Cerovú, Čabradi a okolí, nadělala mnoho starostí severským i jiným učencům, kde se po ní zachovaly pouze stopy a kde si lámali hlavy s její rekonstrukcí a určením, „ein Halstuch oder Band, nicht geknüpft, nicht gehäckelt, sondern lose geflochten".**)

Jsou známy práce „na krosienciách" z nálezů v koptických hrobech a viděl jsem je zastoupeny v těchto nálezech v Louvrů. Jsou hlavně obsaženy v pojednání pí. L. Schinnerer „Antike Handarbeiten" ve sbírkách vídeňského musea, kde autorka popisuje práci podle rusíniských vzorů a je jakousi její objevitelkou. Také Marie Collin v článku „Gammálskanskaband", v čas. „Fataburen", orgánu to „Nordiska Museet (Nr. 1. d. 4. 1915) se tím hodně zabývala a reprodukuje nálezy dánské.

Na tento druh pasů lze mysliti také ve zprávách prof. dr. L. Niederla o oděvu starých Slovanů v díle L, sv. 2. str. 466 knihy Život starých Slovanů. Krosiencové pasy nosí se stejným způsobem opásány se zavázanými a volně visícími konci, bez přezek a spon dodnes, a v kroji čičmanském dnes nemají vlastně nijakého účelu, každá část sukně a zástěry uvazuje se již samostatně. Prof. Niederle sám se dovolává článku M. Smolkové „O starobylém pletení na krosienkach u lidu uhersko slovenského" v Národopisném Sborníku X., 1904.