sta Lipska, byla mu cesta ouzká, kterou utíkat musela všecka vojska francouzská.
4. Půl hodiny od bojiště čekal císař Rus s Prajsem, s velkou radostí patřili, že je Bůh nápomocen, a v tom Švarcen-berk jede, kordem presentiruje, že Bonaparta přemohl, noviny oznamuje.
5. Udatný Blücher maršálek, který byl nad Prajsem, když Francouzi utíkali, honil je na vše strany, do Rotha (?) reter mají, cestou hladem padají, všude naši je honějí, do Erfurt utéct chtějí.
6. Tři a dvacátého srpna vedl bitvu vítěznou u velkého Belg (?) jménem švédský kníže tak hroznou. Francouzi přemoženi, 2000 zjímány, také šest a dvacet kusů, byly jim odebrány.
7. Šest a dvacátého srpna slavný Blücher generál, to s maršálkem Macdonaldem u Radbachu se s ním setkal. Tu zas moc jich pobito, mnoho tisíc zajato, i také sto tři děl (!), byli jim odejmuto.
8. Krve žíznivý Bonapart sebral svoji armádu na 60.000 silnou, dotřel se к městu Hanu, kde bavorský generál s armádou očekával; na 8.000 jich pobil a 15.000 zajal.
9. Dne zas třicátého srpna zhubil kníže ne j vyšší, zajal mu generála, zlostného Vandamana (!), 83 děl dostal, zbito jich velká suma.
10. Zase dne třetího září veliká bitva byla, totiž blízko Virten-berka Francouzů síla padla. Slavný Blücher generál mocí Francouze zahnal, šlo mu všechno štěstí dobře, neboť Bůh mu pomáhal.
11. Osum a dvacátého září zas Černyšev generál, hlavní město Kasel dobyl, v něm 40 děl dostal, mimo jiné přípravy, které sečteny byly, poněvadž placu málo mám, nemůžu vše říci vám.
12. Opět dne 6. září dědic a kníže švédský u Denevic svedl bitvu, majíc srdce hrdinsky, 10.000 jich zajal, 80 děl dostal, mrtvých spočítat není možno, jak ho Bůh všude trestal.
1. Kdo chce pravdu poslechnouti, ať se pozastaví, uslyší divné noviny, které jsou pravdivý. Nechcem ničeho zvětšovat, jenom jak vskutku jest ve veškerých novinách zapsáno, chceš-li zvědět, tak jest.
2. Již jste snad o tom slyšeli, kterak milostivě slavní mocnáři zacházeli s Napoleonem laskavě: к pokoji ruky podávali, to k jeho' dobrému, on toho z hrdosti nevšímal, však jen к svému zlému.