3. Poněvadž sám' Napoleon jinače dát nechtěl, o pokoji ani slyšet, nýbrž zvítězit chtěl: pejcha jest jej zaslepila, že jinače nechtěl, tehdy ať si teď přičítá, že tomu sám tak chtěl.

4. Spravedlivou zbraň Bůh žehnal proti zatvrzelci, že dobyla v krátkém čase již celou Francii; až pak posledně též Paříž v jejich ruce přišel, každému srdce plesalo, kdo o tom uslyšel.

5. Tu s tou největší radostí, spojené vojska byly v Paříži vítány od franckého lidstva: velká sláva se konala spojeným mocnářům, že srdce lidské plesalo, všem těm velkým pánům.

6. Napoleon, když to uslyšel, celý rozhorlený, uzavřel hned u sebe Paříže zkažení: nedaleko od Paříže byl jest prachový sklad, tu čtyři tisíce centu prachu bylo, dost na tak špatný pád.

7. Ten on poručil vyhodit к záhubě Paříže, Bůh ale nechtěl se dívat na nepravost dýle: ten, který to vyplnit měl, vzal sobě tu smělost, všecko dobře uzamykal, к outěku vzal rychlost.

8. Zrovna do Paříže spěchal a tam to vyzradil, a. tu se hnedky spatřilo, že Paříž ochránil: ten svědomitý oficír, jenž Francouz rodilý, rozpomenul se na zkázu Paříže jediný.

9. Tak co skrz dlouhá sta leta miliony lidu vystavělo, ozdobilo, mělo vzíti zkázu. To skrz jednoho člověka a taky jedním dnem, kterak by se Bůh nehněval, nad tak velkým pádem.

10. Velká rada aneb senát takto uzavřely: by to vše ostatní vojsko bylo povolaný, který Napoleon vedl, bylo ovšem málo, neb po tak velkých porážkách, málo mu ostalo.

11. Dále bylo uzavřeno nad Napoleonem, že on se s trůnu shazuje a není víc pánem: uděleny tři miliony k jeho vyživení pro jeho celou rodinu i s jeho bratrami.

12. Místo mu vykázali na ostrově Elbě, tam má svůj čas věku trávit a ne nikdy jinde: tento ostrov jest na moři, však velmi skrovničký, pro tak velikého mocnáře, jest ovšem maličký.

13. Když pak Bonapart uslyšel o svém odsouzení, tenkráte teprv do sebe šel, zůstal omámený: že má Frankreich již opustit, jinač být nemůž', nebyl mu žádný víc poddaný, ani ten sprostý muž.

14. Stálo tu víc generálů, který to viděli, když se koruny odříkal slze mu kapaly: neb chyby svoje nahlížel, jenž byly spáchaný, kam ho zlá pejcha přivedla, s jeho pěknou zemí.

15. A tak dne sedmého dubna Bonaparta vezli na ten ostrov jménem Elbu, jenž mu vykázali: čtyři páni generáli ruský a rakouský, englický a spolu pruský, jež doprovázeli.

16. Když jeho činy spatřujem, musíme uznati, že tento milostivý trest: musel zasloužiti neb nelitoval mocnářů, ani jejich lidu, otců a matek kvílení, nechtěl slyšet vskutku.