Žena po křtu leží dále v „kútoch". Lid vypráví, že to „ležanie" pochází od Panny Marie, která podle jeho názoru ležela 6 týdnů. Lid prakticky zkracuje si tuto dobu na dva týdny. Po dvou týdnech jde žena s dítkem na úvod. Po úvodě, když odchází domů, musí dáti zbytek peněz, darovaných „krstnou mamou" žebrákům před kostelem stojícím, aby se za štěstí dítka modlili.

Po úvodě, když přijde domů, je hostina, ale docela jiná než krtiny. Je to hostina, vyhrazená jen ženám. Vystrojena je nákladem matky dítka a částečně kmotry. Třebaže tato hostina není tak nákladná a nekonají se na ni téměř žádné přípravy, je přece divočejší než krstenie. Ženy jsou mezi ženami se svými radostmi a bolestmi. Víno, čaj, rum i pálenka utlumí bolest a rozjaří. Při hostině strhnou plachtu „kútnicu", pod kterou žena-matka tolik bolestí vytrpěla a dva týdny ležela. Vše musí býti nahrazeno a zapomenuto!

První den po úvodě žena nesmí jiti k svým sousedkám na návštěvu. Nebyla by ani vítána. Do kterého domu vkročí, do toho přináší neštěstí. Za druhé z toho důvodu: když matka nebude míti v první den doma stání, dítko bude utíkati z domu, nepřilne k domovu a ve syětě nebude míti stálého místa. Proto v ten den bývá matka doma.

„Jedna žena ležela v kútoch. Každú noc od 11 do 12 hodiny ju chodilo niečo von volať. Žiadny iný nič nepočul volať, len ona sama. Ráno vždy sa sťažovala domácim ľudom. Preto ju a dieťa obkládali rôznymi svätými vecami a páterkami. Keď bola pevnajšia a mohla vstať, neodolala, išla von. Vyliezla po rebríku na pôjď, ale nemohla sliezť dolu nijakým spôsobom. Zatiaľ zlý duch preklial dieťa, že nemohlo ani chodiť ani rozprávať. Dietko nič nechcelo vziať k jedlu, s kolísky vôbec ani vstať nemohlo a tam ležalo bez všetkej sily. Rodičia sa veľmi trápili nad ním. Keď rodičia vyšli von a nikto nebol vňutri tak dietko vstalo a čo našlo k jedeniu, všetko pojedlo. Raz však matka spatřila, že dietko samo jie. Jednou matka spravila z vajca hrnčok a makovický vršík. Dala to na šporhel. Vyšla von a kľúčovou dierkou pozorovala dietko. Keď dietko z kolísky sa natiahlo na šporhel a zbadalo matkin podivný hrnčok, povedalo k sobe samému: „Ak som starý čert, som takých hrncov nevidel!" Dietko bolo v moci zlého ducha. Dietko zomrelo. Keď malo pohrab a niesli ho k cintorínu, strhla sa velká víchrica, ktorá silno zúrila, dokiaľ dietko nepochovali."