Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 171



Je-li šňupající skoupý, a ví se, že má brizil, tu v nemeckých obcích vybídnou ho slovy „Du schnupf ausser!", načež tabatěrka koluje. Při šňupání nasype se z tabatěrky „házečky" tabák na hřbet levé ruky nebo mezi ukazováček a palec levé ruky a pak se vtáhne do nosních dírek; z obyčejných tabatěrek bere se šňupec ukazováčkem a palcem pravé ruky. Šňupec pravidelně rozdělí se na tři díly tak, aby podělily se obě nosní dírky po jednom dílu a třetí díl poskytne se as rovnou částí oběma; hovornější šňupák při tom propoví „tu máš ty, tu máš ty a o to se rozdělte!"

Snad později podaří se mi i jiné zvyky šňupajících zjistiti.

Příspěvky ke slovenským tkanicím a pletenicím.

D. Stránská:

V prvním čísle tohoto ročníku N. Věstníku upozornil insp. Josef Vydra zajímavou a poučnou statí na některé starobylé techniky pletení a tkaní na Slovensku. Vedle pletení na krosien-cích a klátiku a vedle tkaní destičkami popisuje i primitivní tkaní pomocí krosienka, prkénka s vyřezanými rýhami a otvory, kterým jsou hotoveny úzké tkanice.

Nářadí i sama technika jsou staré, vzbudily dávno' zájem badatelů a podnítily řadu otázek o vývoji tkaní a tkacího stavu. Destičky pro tkaní úzkých pruhů jsou doloženy nejen z celé skoro Evropy od Laponska1) a území Samojedů2) až po Balkán3) a od západu evropského přes Německo4) až po Rusko,5) nýbrž obdobný nástroj nalezen i u primitivních a polokulturních národů Ameriky6) a Asie7) jako podstatná součást stavu a právem je hledána jejich souvislost. U primitivů koná nářadí to, zhotovené často jen z řady proutků posvazovaných k příčkám, úlohu našeho brda nebo slovenských nítelnic, totiž rozděluje mechanicky osnovu, a naše evropská deska pro tkanice je pokládána za pozůstatek takovéhoto brda i na půdě evropské. Z posledních prací zabývá se touto otázkou studie Milovaná Gavazziho v XXVI. knize Zborníku za narodni život i običaje Juž. Slavena, Praslavenski tkalački stan i tkalačka daštica (Zagreb 1926) s nejpodrobnějšími dosud zprávami ze slovanských zemí.

Na slovenské půdě dokládá Vydra užívání krosienka z Men-gušovec, Batizovec a Važce, ze Štvoly, ze Šumiace, ze St. Haliče


1) A. m. nem. múz. néprajzi osat éntesítoje XI. s. 255.
2) Veirh. berl. Ges. f. Amthrap. 1888 s. 91.
3) Zborník za nar. život i otoič. Juž. Slavena XXVI. s. 9 n., 25.
4) Z. d. V. f. V. XXV. s. 51 n,
5) ZhNŽ ís. 14, 15.
6) Annuial Report of the board «f the regents of the Smithsonian Institution 1899. Report of the U. S. National museum s. 487 n.
7) Ephram Hugo, Über die Entwicklung der Webetechnik und ihre Verbreitung außerhalb Europas (Leipzig 1905) s. 22 n.

Předchozí   Následující