str. 226
Písař ten znal pramálo latinsky a má velmi zdivočelý pravopis český: veliká písmena u něho zcela libovolně skotačí po začátcích nejrozmanitějších druhů slov a octnou se někdy i uprostřed nich, diakritická znaménka čárka, háček, kolečko (namnoze zběžně psaná tečka) často chybějí1) nebo jsou na
místě naprosto nenáležitém [Povrchných, Jana, Fenum gregum, Skrze, ten, bude, bylina Rzedczkeho Sena atd.], rovněž tak znaménka dělicí, i, y (často psané y, y) a / se píší bez jakéhokoli rozdílu, š = ss a ß. Proto v citátech, aby to nebyly rebusy, text po stránce hláskoslovné upravuji, arci tak, abych skutečné zvláštnosti nestíral.
Celý rukopis zabírá jediný dvojdílný spis, nemající vlastně jednotného názvu.
I. díl (1. 1—245 s připomenutým již mylným opakováním číslice 181 při počítání listů) není označen jako prvá část celku; jest nadepsán:
„Receptové, to jest krátká správa,2) jakým spůsobem rozličné masti, flastrové, olejové, práškové, trankové,3) pilule, po-čištění k zahnání všelijakých povrchních zlých, rozjídavýcb, shnilých bolestí, prašivín, malomocenství a jiných k těm podobných nemocí se strojiti, skládati, vařiti a užívati máji,4) z mnohých autorů s pilností sebraná a zprubovaná a skrze Jana staršího Kopřivu, služebníka právního a milovníka svo-. bodného umění lékařského sepsaná a 20. dně decembris léta 1640 dokonaná a vydaná."
Obsah:
Na 1. 1a—8a „Masti flastrové jak strojiti mají" (30 odstavců). 8a—8a „Masti pro vyčištěné rány" (45 odstavců). 19a—20a „Mast bílá" (7 odstavců).
20a—23a „Červená mast" (vskutku však od č. 4., „mast zelená", i jiné bez jasného důvodu k tomuto zařazení, jak ukazují hesla: č. 5. „mast na prsi ženské a jiné rozjídavé rány; i spáleniny hojí", 6. „zlé rány hojí", 7. „zlé vředy suší", 8. „zlé maso vyžírá a krtice uzdravuje", 9. „zlé maso vyžírá", 10. „rozjídavé neštovice hojí", 11. „vlka, raka umŕtvuje a hojí", 12. dokonce „prach", = prášek, ke „kouření krtic" atd.; celkem 19 odstavců).
23b—27b „Krev v žilách přeťatých zastaviti" (masti a prášky, též k zastavení „klídvosru"5) a k hojení ran, ba i dvě „průby
1) Tak i háček nad e na označení hlásky ě, na př. i po retnicích. Těžko však z toho co usouditi (na př. to, že by byl z oblasti, kde se místo — vě — říká — ve —); vždyť jindy po retnicích ě píše písmeny ie.
2) Rkp.: S Brawa.
3) Tak, trank, píše se tu vždy, i v rejstříku.
4) Slovo „mají" je dodatečně nadepsáno.
5) Z něm. Gliedwasser, = kloubní maz, synovia; výraz v staročeském léčitelství běžný, ale našimi slovnikári nedoložený.
