Drobné zprávy národopisné.

Z četných, vesměs velmi uznalých posudků Slov. čít. je viděti, s jakým, zájmem byla uvítána. Jeden z nich byl podnětem, abych doplnil autoreferát z 2. čísla tohoto časopisu.

Autor posudku, známý slovenský beletrista, slovnikár a žurnalista, Petr Kompiš, končí svůj obšírný a velmi příznivý referát ve Venkově ze dne 21. V. 1926 č. 120 vděčnou zmínikou o Fr. Vahialíkorvi -jako „o vlastním (původci a iniciátoru Slov. čít., který vypracoval také podrobný její program". To vše je ovšem omyl. Fr. Vahalík byl původcem prvního díla toho druhu v Mor.-slez. besedě, a to Moravské čítanky, která podle původního programu Va-halíkova měla býti jen populární čítankou dějepisnou, o vynikajících historických charakterech moravských.*) Když medojednáno o vydatní její s Mat. mor. r. 1901, podnik na čas usnul a v nové, zcela pozměněné, rozšířené-podobo vydána MČ už po smrti Vahallkově od Fr. Bílého (1906). Ta se stala potom vzorem Slovenské čítanky, vydané za téhož redaktora 1911 i jiných podobných sborníků. 1. vyd. původně nemělo toho úspěchu jako Mor. čít.,, ježto zájem o Slovensko přestával na kruhu nejvěrnějších přátel, a do širokých vrstev pronikl až po převratu, kdy se láska k Slovensku projevovala v zemích historických činorodou snahou, odčiniti co nejdříve hříchy cizáckó-poroby i naší nevšímavosti. Slovenská čítanka byla tehdy takřka rázem rozebrána a voláno po vydání novém, ke kterému došlo, jak už tu oznámeno..

@----------------------

Josef Mánes a Valašská Belá. Dnes pokládá se již za dokázanou věc,, že -Mánes na své cestě na Slovensko r. 1854 skutečně navštívil i zapadlou Valašskou Belou a zachytil kresbou její stavby i kroj. Fr. Žákavec ve svém díle o lidu česko-slovenském u Josefa Mánesa (Dílo Josefa Mánesa II., str. 145—150, 157) pokud bylo možno zevrubně shledal doklady o této cestě a otiskl i obě datované kresby belanské, náčrtek roubené chalupy a akvarelový portrét Mariny Ku-rincové. Nerozřešenu nechal zatím otázku o skicách hlavy s úpr-av-ou „na ipodviky", kloně se podle ústního sdělení Socháňo-va (zcela -správně) k názoru,- že i tento obrázek se vztahuje k Belé. Sám -sice též navštívil Belou, jda v Mánesových stopách (viz -Štencova Ročenka 1920r Poutník, str. 72—80), -ale .zdržel se příliš krátko, než aby ji rozhodl. Obtíže rozho-dnouti ji spočívají totiž v tom, že dnešní belan-ský kroj liší se poněkud od staršího typu a že v literatuře nemáme dodnes spolehlivých -zpráv o kroji ani současném, ani minulém.**)

Mánesův obrá-zek 'ženy z Belé je dos-ud jediný známý doklad staršího rázu kroje, který se lišil od nynějšího v těchto detailech: Předně v úpravě hlavy. Dne-s nosí ženy hlavu -zavitu v dlouhé, -skvostně vyšité „šatě" na