@NvZprávy o museích a společnostech národopisných.
V národopisném oddělení Národního musea v Praze vyměněna byla v záříi. r. dočasná výstavka. Waldhauserových kreseb výstavou slezských krojů a výšivek. Pro nedostatek místností není možno nepořádat! celé slezské oddělení krojů, ale snahou musejní správy je alespoň občasnými výstavkami ukázati bohatý materiál skladišť. Sváteční 'kroje z Těšínská i Opavského Slezska, velká kolekce bílých i zlatem vyšitých čepců íze Slezska i Hlučínska a Ukázky vyšívaných plen a kostelních rouch pocházejí většinou ze sbírky P. Jana Vyhlídala, známého buditele a sběratele slezského, který je po léta obětavě a s jaskou shromažďoval a od něhož je museum získalo již r. 1907 (více než 60 kusů). Výstavkou slezskou hlásí se museum .zároveň k těm, kteří vzpomínají letošního čtyřicetiletého jubilea Vyhlídalovy činnosti a k jeho cti a z vděčnosti uspořádalo exposici jeho sbírky. D. S.
@---------------------
Dějiny umělecko-průmyslového musea v Praze za posledních 25 let byly nastíněny drem F. X. Jiříkem v jubilejním spise „Obchodní a živnostenská komora v Praze 1850—1900—1925" a stručně popsán i stav sbírek, stále vzrůstajících.
Bovněž v posledním roce ipodle Výroční zprávy kuratoria musea za rok 1925 byly sbírky značně rozmnoženy, zejména sbírky porculánu, k Jejichž soustavnému doplňování byl především zřetel obrácen. Díky značným subvencím a usilovné snaze podařilo se koupěmi, vypůjčením a výměnou za pomoci výstav a soutěží vybudovali pozoruhodnou kolekci porculánu našeho i cizího, jak ukazuje i spis F. X. Jiříka, Porculán (Praha, Štenc, 1925). O ruském porculánu informuje stať téhož autora ve výroční zprávě musea. Ostatní činnost v museu neustoupila oproti jiným letům. Sbírky navštívilo 13.651 osob, 'knihovnu 17.211 osob. Přírůstek v bibliotéce činil 3030 kusů. Výstav bylo uspořádáno 5, z nichž značných rozměrů dosáhla výstava rumunského uměleckého průmyslu a lidového umění. Přednášek tbylo pořádáno 6, soutěže vypsány 2. Vydání musea činila. 612.795 Kč.
@----------------
Sborník městského historického musea v Plzni. IX. 1924—1925. V Plzni 1926. — Zahájen je obšírnou zprávou dra Frid. Macháčka o činnosti musea a městského archivu v letech 1911—1924, kterou dostává se nám konečně souhrnného a přehledného popisu mohutného rozvoje těchto ústavů. Vedle podrobných údajů o zpracování a vzrůstu archivu, o založení a uspořádání dost značného dnes oddělení literárních pozůstalostí a korespondence, zajímá zvláště kapitola o knihovně,- kterak systematicky je doplňována a. kterak došlo k dnešnímu spojení celé řady odborných knihoven plzeňských v jednu velikou, tím cennější bibliotéku. Sama musejní knihovna vzrostla z 1800 na 36481 svazek, mezi kterými vedle odborných děl a starých tisků jsou pilně shromažďována veškerá Pilsnensia. Příkladný rozkvet ústavu brzdí však naprostý nedostatek místa, který překáží i rozmnožování sbírek a, nedovoluje jejich stálé vystavení obecenstvu. Ve sbírce prehistorické archeologie na př. stoupl počet předmětů z 1174 na 14346 kusů, díky ze-
