Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 298

Při podzimních slavnostech Matice Slovenské v Tuič, sv. Martině konaly se dne 27. srpna za 'předsednictví dr. Alice Masarykové porady národopisných a kulturních pracovníků o organisaci národopisné -práce na Slovensku a přijata byla resoluce s těmito programovými body: Má býti pořízen soupis národopisné literatury o Slovensku s archivem překladů prací maďarských., Na základě informací z dvouměsíční cesty odborníků po Slovensku má býti země rozdělena na oblasti a okrsky, v nichž pak bude organisována práce detailní. V jednotlivých' oblastech mají býti pořádány metodické kursy, informativní přednášky i výstavy pro veřejnost, úředníky (zvláště notáře) a j., jakož i v nejvyšších třídách učitelských ústavů a středních škol a -soutěžemi mají být získávány monografické studie, popisy a pod. Provedení těchto úkolů bylo svěřeno výboru odborných pracovníků. Předsedou zvolen byl prof. K ar e 1 € hot. e :k, řeci. národopisného ústavu university Komenského v Bratislavě, místopředsedy prof. J. Škultéty a probošt K'. Medvecký, tajemníky red. Fr. H e ř-m ans k ý a prof. J. Hú sek.    D. S.

@----------------------

Reorganisace lidového uměleckého průmyslu na Slovensku dospívá k rozřešení. Bratislavská „Detva", která převzala známý maďarský ústav „Isabellu" a která ukáizala v poslední době nejvíce šťastné iniciativy, oná býti podle usnesení ministerské rady proměněna v akciovou společnost s kapitálem VA mil. Kč, který bude rozdělen na akcie po 10.000 Kč. Stát podrží ei 'z nich 60%, ostatní ponechá interesentům. Z druhých firem „Sup" likvidoval a „Keramika" vstupuje ve spojení s Detvou v té formě, že Detva přijme určitý díl akcií Keramiky a zastupitelství v její správní radě. (Slovenský Východ, 25. září 1926.) — Detva za vedení řed. Karla Knopa rozvíjí úsilnou činnost ve směrnicích dnešní péče o domácký průmysl, hledící jali. k otázce sociální, tak i umělecké. Získala si součinnost řady výtvarných umělců, z nichž někteří jsou usazováni v prostředí příslušné výroby, kde, vycházejíce z domácího základu, usilují o její povznesení. Svoje snahy ukázali vedoucí činitelé jarní výstavou v Pracze a objasnili je sérií článků v Drobném umění.    D.S.

@---------------------

Drobné umění v posledním ročníku (VII. 1926, č. 1—10.) věnovalo zvýšenou pozornost domáckému uměleckému průmyslu, jmenovitě péči státní, snahám Detvy а průmyslu švédskému. Upozorňuji na tyto články: K. Vlček: Něco o našem podomáckém průmyslu. (Zpráva o činnosti státního ústavu školského pro domácký průmysl.) Minka Podhajská: Hračkářské kursy státního ústavu škol. pro domácký průmysl. Jar. Jareš: Poznámky ke kursům Detvy. (Úvaha o psychologii lidové umělkyně.) Karel Knop: Organisace lidové výroby na Slovensku i Podkarp. Rusi a dnešní snahy o její umělecké zvelebení. Fr. Malý: Ruční textil na Slovensku. (Zpráva o soukenickém kursu v Prievidze.) V. Merganc: Zvelebování akce textilní na Podkarpatské Rusi. Dr. Oldřich Heidrich: O spolku „Přátel ruční práce" ve Švédsku.    D. S.

@---------------------

Jan Hála v řadě svých příspěvků o Važci pod Tatrami otiskl dne 1 srpna 1926 v Lidových Novinách zajímavý popis važecké svatby a ženského čepení. Ženy omotávají si dva prameny vlasů tkanicemi a upravují ve vysokou, nad hlavu vyčnívající „chomlu", kterou pokrývají čepcem osobitého rázu. Poučná stať je doprovázena několika zdařilými kresbami..

    D. S.

@---------------------


Předchozí   Následující