skloněni. Rovněž starším názvem pro onu rouchu, „rúbek", na který se staré ženy dodnes pamatují, souvisí Belá s jižním územím, s horskou oblastí bánovskou. I tím může být potvrzováno mínění, že výraz „na podviky" se sem šířil teprve ze severu.

O původu Mánesova náčrtku s hlavičkami v podvice byly dosud vyslovovány různé domněnky:9) Josef Klvaňa myslil na jablunkovské Jacky, což zamítl i S. Udziela, J. Koula kladl jej do severního Trenčanska, R. Tyršova upozornila na podobnost

Obr. 8. Žena v síťovaném čepci z Val. Belé u Prievidze.

s čičmanským krojem a P. Sochán v ústním sdělení F. Žákav-covi poukázal k Belé. Mánes sám skicu blíže neurčil, ale že skutečně pochází z Valašské Belé, je nepochybné. Předně úprava vlasů a síťovaného čepce svědčí pro Belou. U hlavičky v čepci, zobrazené ze zadu, je připsáno Mánesem: Netz von Zwirn. Zur Seite am Hinterkopf zwirngenähte Pölster. Zřejmě jsou to dva válečkovité polštářky grgule, kol kterých jsou ovíjeny vlasy. Upevněny jsou k hlavě síťovaným čepcem, staženým vzadu nití,