Šaty má soukené, řebíčkové barvy. Spodky kožené, nové, nebarvené. Punčochy tenké, makové barvy. U střevíců prasky žluté. Na krku nosí flor a košili má v zadu zavázanou.

Pravil se býti od Prahy. Podle zanechaného pasu v hospodě „U Jelena" blíže Komárovic, má býti z Libně. Chodil s pí-sničkama, které také v té hospodě ve škatuli zanechal. U sebe měl dva balíky písniček.

Vypsání Anny, jeho konkubiny, která se k němu n a S v. Hoře přitulila a mordu toho přítomná býti měla a pak sběhla.

Jest osoba vysoká, tváře prostřední, na tváři bradavice mající, okolo 24 let stará.

Nosí kabátek soukený, plátnem podšívaný, sukni šedivou mezulánovou, punčochy červeně cihlové barvy, střevíce černé kalounkem svázané, hlavu zavázanou!"

Měli tedy písničkáři v 18. století svá místa a své sklady. Odtud rozcházeli se po kraji, po poutích a jarmarcích s částí písní.

Šatili se celkem jako světem jdoucí, „vandrující" řemeslníci.

Škoda, že nám do toho zatykače nepověděli také něco o těch písničkách.

Václav Tille, ;ř. profesor srovnávacích dějin literárních na universitě Karlově, dosáhl 16. února šedesátého roku svého života. Vzpomínáme památného výročí, poněvadž prof. Tille, vynikající spolupracovník a jeden ze zakladatelů našeho časopisu, má významné místo v dějinách českého národopisu.

R. 1887 — tedy před čtyřiceti lety — otiskl v Listech filolog, svůj první odborný referát (o sbírce finských pohádek) a od té doby se po celá desetiletí zabývá složitými otázkami srovnávacích dějin literárních, přihlížeje zejména k lidovým pohádkám. Jeho práce na tomto poli mají důležitý význam průkopnický, poněvadž prof. Tille vydal první vědecky uspořádanou sbírku našich lidových povídek, jež sám sebral na Valašsku r. 1888 a mimo to podal svou monografií (Literární studie 1892) první rozsáhlejší ukázku soustavného rozboru lidových povídek v duchu kritické metody srovnávací.

V Národopisné společnosti českoslovanské pracuje prof. Tille od samých počátků jejího trvání. Byl dlouhá léta jednatelem, členem redakčního sboru Národopisného Sborníku a Nár. věst. českoslov., nyní pak zůstává členem rady Nár. spol. českoslov.

V přečetných studiích a v několika obsáhlých monografiích, které prof. Tille věnoval českým lidovým pohádkám, řeší dvojí problém záklaldní: zjišťuje vztahy lidových povídek k literatuře knižní, vedle toho však analysuje s hlediska literárně dějepisného starší sbírky. Cílem tohoto obtížného zkoumání je veliké