O vysvětlení lidového názvu ,(Kujebina" za „Vysoké Mýt o" pokusil se Tomíček v krátké črtě „Vysoké Mýto—Kujehina". TS VI. 1926-27, str. 98. Kujehina — přezdívka podle mýtského svárlivce Kujeby. Spojování jména K u j e h o v a se jménem Jakub jest ovšem s hlediska jazykovedného nemožné. Odkaz na Niederlovy „kujawy", vymýcený kraj, je možnější.

*

Čeština úředním jazykena města Svitav r. 1590. V Kulturních a historických pamětech Litomyšlska str. 8. Zajímavý doklad bývalého českého úřadování dnešní houževnaté německé bašty svitavslké.

Lidové názory o vodě, ohni, zemi v Herálecku (v Čechách). Čes. Lid III., 1894 str. 342. Z Humpolecká.

V čas bouře a zaklínání povětří. WS II. 1900, č. 6.

Lidové léčení. Z lidového lékařství ve východních Čechách. Čes. Lid VIL, 1898, str. 121.

Dobřanského lékařství z r. 1631. Čes. lid. XV., 1906, str. 104. Recepty venkovských „doktorů" s otiskem zajímavějších kusů. Domácí lidové zápisky. WS II. 1900 č. 5.

Některé prameny lidového vzdělání. WS II. 1900 č. 5 (27'10). O knížce rýmovní z r. 1626 (1791 v 2. vyd.), vytištěné v Litomyšli.

Aprílem. TS I. 1921-22, str. 115. Ze zvykosloví našeho venkova asi před 50 lety.

Ale nedávejte nám to! Lidová zdvořilost a humor. Venkov 10. 8. 1926. Šťastná planeta. Z lidové tradice na Litomyšlsku. Venkov 10. 9. 1926. Oko za oko, zub za zub. TS VI. 1926-27, str. 45. Zápis z r. 1458 o potrestání pomlouvače.

Jak na Volšanech shazovali kozla. TS. VI. 1926-27, str. 36. Z Litomyšlska.

Ze sousedského života koncem 19. století. Jak přijímali za souseda. TS. IV., 1924-25, str. 6.

Dětské svátky v našem kraji. Z VIII. 1926-27, str. 65. Humpolecko.

Posvícení na Litomyšlsku. OL I. 1905-6, č. 6—7. Posvícení na Litomyšlsku počátkem 19. stol. Čes. lid. XVIII, 1908, str. 11.

Velikonoce na Litomyšlsku. TS V. 1925-26, str. 120.

Hloupý čert, anebo proč ševci slaví modrý pondělek. OL I. 1905-6, č. 12-13.

Diví lidé. Z III. 1921-2, str. 30. Lidové pověsti o nich z Humpolecká.

U obrázku. Z II. 1920-21, str. c0. Obrázek sv. Trojice na smrku u Větr. Jeníkova na Humpolecku. Pověsti, vztahující se k místu u obrázku; zmizeli tam voli, formani nemohli projeti, padala tam na lidi vlčí mlha a bludy.

Smrt jako žena. — Smrt v podobě husy. Z VI. 1924-25, str. 95. Z lidového podání.

Nátcha. Z VII. 1925-26, str. 32. Lidové podání. Lidová úsloví. Z II. 1920-21, str. 13, 41, 42, 47, 96, 132. Zvířecí mluva. TS III. 1923-24, str. 159. Z lidových povídek o zvířecí mluvě (kozy, kozla a kohouta).

Ukázky lidových povídek: O dvou vandrovních. Užitek noční práce. O třech vandrovních. Hádka krejčích a ševců. Ukázky k Nářečí litomyšl-Skému od Q. Ho dury, Litomyšl 1904, istr. 89 n. „Hádku krejčích a ševců", přetiskl V. Prasek v Sel. Archivu III. 1904 str. 245-8 v článku: „Když řemeslníci u sedláků dělávali."

Přástva u cibulářů. Čes. lid XXII., 1913, str. 40. Obrázek z litomyšlského venkova za 60 let min. století. Dialektem.

Povídali na besedě na Litomyšlsku kolem r. 1860-70. Lidové Noviny, Brno, 12/9 a 12/11 1925 a 12/5 1926. Z lidových povídek zapsaných litomyšl-ským nářečím. (O dvou pacholcích, Cvrčkovi a Janderovi, nespokojených se