službou, o faráři, kuchařce, chytrém kostelníku, zloději a židu a j.) První část přetištěna v TS V. 1925-26, str. 46, 59.

Morašické jezero. TS VI. 1926—27, str. 113. Místní pověsti o bývalém „jezeru"1 na Slavíkově poli, z něhož prý slunce kroupy táhlo. Výklad jména lesíku „Kabát". f

Pověsti o Dolním Újezdě (Litomyšlsko), Jitřenka, Polička. Zábavná část roč. XXL, 1902, str. 21 a n. Sedm pověstí o místních, jménech a jich vzniku.

Místní pověsti z Horního Ujezda (Litomvšlsko). Jitřenka. Záb. část, XXI. 1902, str. 39 a n. (Podobného rázu.1

Pověsti o zemské stezce. TS II. 1922-23, str. 78. Z východních Cech.

Z p r a d á v n v c h d o b. ČNV II. 1921-22, str. 57.

Z pradávných dob lidstva. L III. 1923-24, str. 21, 39, 67.

Úvahy o počátcích českých dějin. Zlatá Praha XXXVII. 1920, str. 10. Podán tu nákres prehistorie Čech podle Buchtelovy-Niederlovy Bukověti české archeologie. Historik bude s tímto článkem spíše spokojen než archeolog.

Otázky českých dějin. OL IX. 1913, č. 11—12. Starodávná zřízení, rodina a jiné.

Žili Slované a Germáni v Čechách a na Moravě před XIII. stol, pospolu, nebo vedle sebe? Čas. pro dejiny venkova XI. 1924, str. 149. Je to vlastně referát o posledních pracích o této otázce.

Smysl českých dějin. HŽ I. 1923, č. 6.

O starém českém státu. ČVN I. 1920-21, seš. VI., str. 5.

Český stát od 13. stol. v politickém vývoji. ČVN II. 1921-22, str. 5.

Příčiny Bílé Hory. HŽ I. 1923, č. 44. Po roce, Z I. 1919-20, str. 66. Letmý pohled na české dějiny k prvnímu výročí samostatnosti — 28. říjnu 1919.

Po roce Z I. 1919—20, str. 66. Letmý pohled na české dějiny k prvnímu výročí samostatnosti — 28. říjnu 1919.

Dávná obrana země. L II. 1922-23, str. 88.

Bezpečnost člověka a jeho majetku za starodávna. Z VIII. 1926-27, str. 33, 49.

Dějepisné drobnosti. Z III. 1921-22, str. 106. O dávných opevněních, tvrzích a podobných ochranných opatřeních; zbytky toho v názvech místních dosud. Hradiště. Z VI. 1924-25, str. 51.

Na Hradišti. Z VI. 1924-25, str. 76. Beletristický obrázek nepřátelského vpádu.

O ž u p á c h v minulosti. Z I. 1919-20, str. 146.

Vývoj církevního zřízení v Čechách. Z II. 1920-21, str. 49.

Proč a z čeho vznikla města? Z VI. 1924-25. str. 81.

Ves jindy a dnes. Z IV 1922-23, str. 97. Národopisný obrázek staré vsi. Třikrát les, třikrát ves. X IV. 1922-23, str. 113. Změny sídel. Založení, zánik, obnovení.

Příjmení po doskách. Z I. 1919-20, str. 33. Nynější číslo zastupovalo jméno.

Měla staročeská ves jen tolik stavení, kolik udávají písemné zprávy? Z IV. 1922-23, str. 148.

Proměna obcí s právem českým na nové zákupní. Z VII. 1925-26, str. 81.

Otázka zákupu v Čechách. Gas. pro děj. venkova X. 1923, str. 133.

Náš statek. Z VIII. 1926-27, str. 107. Všeobecný výklad o statku na prahu XII. století podle poměrů na Humpolecku.

K otázce obecního statku. Venkov, Národní hospodář, 2./3. 1919. Statek není všude stejného původu.

Kterak vznikl v Čechách velkostatek, z něho panství a nynější okres. TS II. 1922-23, str. 3. Všeobecná studie se závěrečným výkladem se zřetelem k Litomyšlsku.