Všem přátelům národopisu! Dotazník za účelem národopisného a lido-zpytného popsání Litonryšlska. Ve Věstníku samospráv, a národohospodář, okresu litomyšlského za red. K. Harmacha. V Litomyšli 1900, č. 5. O látku národopisnou prosí Tomíček také „pány čtenáře" své Vzdělávací přílohy k Věstníku v roč. II. 1900.

Zapisujeme lidové pověry, zvyky, obyčeje, pověsti, báchorky, říkadla a přísloví! Z V. 1923-24, str. 13.

• Oprávněnost, úkol a potřeba vlastivědných krajských sborníků. Školské reformy, roč. VIL, 1926, č. 23.

Několik slov o poučování lidu. Jitřenka, Polička XXI. 1902, č. 9, str. 145.4)

„Komedie" tato opsána ze sešitku 8°, jenž jest majetkem p. Kocába ve Vlachově Březí. Psána jest švabachem asi v letech čtyřicátých století XIX., perem brkovým. Opisovači byli asi tři; mnohde slova jsou již těžko čitelná. Interpunkce šetřeno málokde; v přetisku tomto jest upravena vydavatelem. — Pravojpis jest často pouze fonetický, diakritická znaménka bývají vynechána nebo umístěna nesprávně.

Úprava jeviště (podle vypravování svědků, kteří představení ještě viděli a posud žijí) byla jednotná, t. j. bez zvláštní dekorace (obyčejně les). Herodes trůnil po pravici divákově, svatá rodina s čertem choulícím se na zemi po levici. Uprostřed leželi pastýři; jdouce do Betléma chodili do kolečka (čert pro obveselení galerie vyplazoval na Herodesa jazyk). Pak se přihnali Tři králové a bloudili opět do kolečka, až šťastně Betlém našli. Josef, Maria a (loutka) Ježíšek zmizeli nejposledněji do „Ejipta"; pak zbyl jen Herodes, který mezitím tahával z hlediště kluky svého příbuzenstva a posazoval je vedle sebe, rozmnožuje tak svou dvorní družinu. — Opona nepadala, až ke konci. V posledních představeních (která se konala ještě v letech 1875—1880) prý již byl celek rozdělen na jednání.

Odpoledne na Boží hod vánoční oblékl se pastýř (Kašpárek), dlouhým bičem práskal na náměstí a zval na vánoční komedii.