str. 131
Ze starých špalíčků.
A. Blažek
V Dvakačovicích u Chrudimě, obci to s větší části obývané evangelíky, někdy českými bratry, dostaly se mi do rukou dvě písně českých exulantů, v opisu z roku 1833, původně tištěné po způsobu písní kramářských u Doroty Loise Bose (!) v Berlíně roku 1773. Obě dnes jsou velice vzácné a vyličují obšírně utrpení akatoliku ve vlasti i jejich odchod do ciziny.
„Píseň nová o probuzení, pronásledování a vycházení Čechů z vlasti jejich; když ještě v české zemi byli, potom pak z české do saské země ucházeli od roku 1720."
Zpívá se jako: Lidé Boží prošli moře.
Po sloze úvodní „Poslyšte mne, bratři milí" atd. a, několika dalších reminiscencích biblických, líčí se utrpení našich akatoliku ve vlasti:
9. Tak hrozně nás sužovali, ti kteří Boha neznali, všecko zlé o nás mluvíce, pro pravdu nenávidíce.
10. Tak nás pronásledovali, že mnozí odstupovali od svaté pravdy vyznání, by nebyli do pout dáni.
11. Co pak ještě dále "známo, jak v historii jest psáno, kdo> má oči otevřené, vidí všecko dost zřetelně.
12. Jak nás Pán náš mocně pudil z vlasti naší, když probudil svědomí naše slovem svým i pokušením rozličným.
13. Dopustiv na nás ztracené, jesuity převrácené, ti nás hrozně sužovali, do pekla odsuzovali.
14. Knihy svaté, kteříž měli, pro ně mnoho vytrpěli, zlostní ti se shánějíce, všudy knihy hledajíce.
15. Takové nejenom brali, lidem z rukou vydírali, ale také do vězení byli lidé ti vsazeni.;
16. Tak s nimi zle nakládali, že mnozí pryč utíkali, aby nebyli trápeni o spasení připraveni.
18. Mnozí do vězení dáni, byli biti a mrskáni, tak ti pravdy nepřátelé věrným učinili směle.
19. Jiní k špalkům přikováni, železy tak sužováni, jiní pak musili jiti do mástelé, se psy biti.
20. Bylo také to spraveno a jak možné vymýšleno, že í s mnohými orali, jak koně je zapřáhali.
21. Jiní k kolečkům dáváni, pouta k nohám přikovány, aby na všelikém místě, neřád vyklízeli v městě.
22. Když toho nebylo dosti, vymysleli z hrozné zlosti: dali truhlu udělati, do ní díru vyřezati
23.' a tak potom vězně vzali, hlavu do té díry dali, aby nemohl křičeti, žádný jeho hlas, slyšeti.
24. Tu holma po zadu bili, maso, krev, košile byly: všecko na těle zmícháno, zdravé místo nenecháno.
26. .Pozorujmeš ještě dále, co se stalo nenadále, jednoho třikrát zmrskali, potom ho na vojnu dali.
|