54. Mnozí z nich tak tímělí byli, že svobodně všem mluvili, co v zákoně jest napsáno, a lidem k spasení dáno.

55. Ale nebyla přijata od nepřátel pravda svatá, zlostně se jí protivili, na takové se zlobili.

56. Tak ti pravdy nepřátelé, milovníky Spasitele do hrozných vězení dali, aby pravdy, zapírali.

57. Mnohé tu Bůh tak posilnil, sliby své při nich vyplnil, že mohli věrni zůstati, v soužení v Boha ďoufati.

58. Ostře tu od kněží bráni a examinirováni, všecko se jich tázajíce, kteří ještě jsou z nich více.

59. Chytří pravdy nepřátelé, a to se snažili cele, aby všecko vyzvěděli, kteří ještě knihy měli.

60. Mnozí byli vyzrazeni, hned do vězení vedeni, tam přikováni poutami, nemohli si pomoct sami.

61. Až se Bůh zjevil v pomoci, vysvobodil je svou mocí, mnohým milost prokázána, že byla zeď prolámána.

62. A tak mohli pryč ujiti, vězení sproštěni býti, z. toho se pak radovali a Pána oslavovali.

63. Když byli vysvobozeni, k církvi pravé přivedeni, vyznávali skutky Páně, že milostně vzezřel na ně.

64. Z toho se ti radovali, kteříž Krista milovali, děkujíce vroucně Pánu za prokázanou ochranu.

65. Jak divné jsou skutky Páně, ó, by každý patřil na ně a učil se Boha znáti, srdcem celým milovati.

66. Jiným zase z své moudrosti, udělil pán té milosti, aby sobě udělali, provaz ze slámy upletli.

67. Tři bratři pospolu byli, několik dní s tím strávili, dřív nežli v tomto vězení, mohli býti přihotoveni.

68. Když provaz hotový měli, po něm se dolů spouštěli, s vysoké věže na zemi, Pán Bůh náš byl jistě s nimi.

69. Šťastně se dolů spustili, nic sobě neuškodili, všichni tito 3 vězňové, opět slitování nové.

70. Ó, jak divné cesty Páně, kdo očima hledí na ně! Slávu Boží můž' spatřiti, Boha svého velebiti.

71. Nepřátelé se ulekli, když vězňové ti utekli, co tu majíce mysleti, nevěděli, co mluviti.

72. Když vězňové dřív mluvili, že jim Pán Bůh jejich milý pomůže, až bude chtíti a jemu se to líbiti.

74. Když pak vězňové utekli, nepřátelé jako vzteklí zapomenuli na Boha, jak jeho pomoc jest mnohá.

75. Skutek tento moci božské, připsali moci ďábelské, že ďábel, jinač že není, jim pomohl z toho vězení.

78. Co dále ještě jest známo, a také musí být psáno, pro naše zdejší potomky, aby znali Boží skutky.

79. Co se stalo v Litomyšli, nechť jen každý právě myslí. Jeden věrný v svém vězení, mnoho let byl zadržený.

80. Jménem Jan Jílek pravda jest, za to buď Bohu chvála, čest, že on svou božskou moc zjevil a divně ho vysvobodil.