str. 163
čárková ozdoba kolem vročení.10) Jeho číslice není těžko pozna ti mezi rukopisy ostatních hrnčířů (obr. 3).
Poleva prací Hejtmánkových je téměř vždy skvěle bílá a lesklá. Barevně je dílo Hejtmánkovo chudé; převládá modř, která v slabších odstínech je čistá, v sytých poněkud sražená a krupičkovitá. Žlutou barvou pravidelně lemoval oba okraje džbánků; zřídka jí vyplňoval a oživoval modrou malbu. Obry-
Obr. 5.
sové linie a nápisy jsou provedeny v hnědi, přecházející do fialova.
Podle těchto znaků můžeme mu ze sbírek Městského musea v Ivančicích přisouditi asi 12 kusů. Především jsou to dvě polévkové mísy s príklopy a pak řada džbánků, které lze tvarově rozdělili na dvě skupiny: menší jsou 18 cm vysoké a větší až
10) Zajímavé je, že tento způsob značení nacházíme již před Hejtmánkem na dvou různých talířích v Krajinském museu ve Vel. Meziříčí, které pocházejí z Vel. Bíteše (viz Musejní obzor, I., tah. I., čís. 2). Pod vročením 1820 je značka I. S., která by dobově mohla příslušet! druhému vyučenci Bajštetrovu: Janu Strakovi z Velké Bíteše. Talíře tyto mají i jinak charakter pozdější dílny Hejtmánkovy a proto je jako důležitý srovnávací materiál reprodukujeme na obr. 2.
|
