str. 174
do „orientu", též „blízký orient", země balkánske i Rumunsko. Kromě .statí politicko-historických a hospodářských, psaných ovšem pod hlediskeoi a s tendencí nynějšího vládnoucího směru nalézáme též stati ryze vědecké, a zvláště bohatá a informativní jest část bibliografie a zpráv o vědeckém ruchu v Rusku a spojených repuolik asi.iSK.ych. Doufejme, že orientální věci jsou traktovány věcněji a s větší znalostí, než článek A. Joffe „Balkánské tragedie" v 8.—9. čísle na r. 1925. jpa.
@-----
Центральное бюро краеведения. Краеведение. Под редакцией академиков ■С. Ф. Ольденбурга и Н. Я. Марра. Том третпіі. 1926. N. 1. Государственное Изда-телство, str. 152.
V porevolučním Busku nesmírně bohatě se vyvinul ruch vlastivědný a vedl k založení velkého počtu místních spolků i museí. Třetí rok již vychází ■centrální orgán vlastivědný v Moskvě, a do našich rukou dostalo se tu onde nějaké jeho číslo. Číslo ležící před námi jest velmi bohaté jak samotnými články, tak zprávami o vlastivědných pracích v různých krajích velké říše, taktéž referáty o hojných knihách sem spadajících (str. 125—152). „Vlartivčda pojímá se ovšem v nejširším smyslu toho- slova, objímá tudíž nejen etnografii, demografii, statistiku, než také vědy přírodní. Vlastní etnografie dokonce do jisté míry ustupuje. Velice zajímavá pro nás jest důkladná zpráva Borisa M. Sokolova o expedicích ústředního musea „Narodovedenija" za r. 1925 (str. 109 sl.). Za tento rok bylo uspořádáno 13 národopisných výprav do nejrůznějších oblastí říše, a k různým národům a- národnostním zlomkům je obývajícím. Sebraly nadmíru bohatý materiál pro národopisné museum, které řídí B. M. Sokolov v Moskvě. Zpravodaj vyslovuje přání, aby byly též povoleny prostředky k publikování výsledků prací těchto expedic. Vedle musea zřizuje se ještě knihovna při „centrálním bureau kraijevedeniija". Jest ovšem ještě v začátcích, ale podle vytištěné zprávy rychle roste. Posílá jí své práce přes 200 vlastivědných ■organisací a vyměňuje se 31 listů a kromě toho 47 deníků. jpa.
@-----
Смирнов-Кутаческий A. M. Происхождение частушки. Печать и революция. Журнал литературы, искусства, критики и библиографии. 1925. Кнпга вторая — март—апрель. Госуд. изд. Стр. 42—60.
Смирнов-Кутаческий A. А. Хулиганская частуіпка совре-менной деревни. Печат и революцпя. 1925. Кннга седъмая — октябрь— ноябрь. Стр. 128—132.
Autor se snaží objasnit! původ „častuski", ale nepodařilo se mu do-kázati všechny své these. Není možno souhlasiti s tím, že továrna dala V.častušce" rytmus, že „častuška" je „harmonisována" v rytmu současného výrobního tempa: protože rytmy „častušky" pocházejí z doby časnější, než se v Rusku rozšířily továrny; kromě toho vůbec pojem .„výrobního tempa" není jasný. Také další these, že sociální krise naplnila obsah „častuski", není autorem dokázána, „Častuška" svou tradicí nepojí se zdaleka jen k tak zvaným „skomorosím" a zbojnickým písním. V poslední kapitole Smimov-Kutačevskij pokouší se s nezdarem vyvrátiti dřívější teorie o původu „častuski" ak. Sobolevského, ak. Peretce, prof. Zelenina a prof. Jeleonské, teorie mnohem lépe podepřené materiálem, než nem-okézan* byr-->te?a Sm i rnova-Ku tačey ského. V sedmé knize téhož žurnálu uveřejnil Smirnov-Kutačevskij stať »X y л и га н c к .• я частушка ■c o r p e м c н н o fi л e p c u н Ii« . k d uvádí celou řadu ..'"•■•i stnšek" tohoto druhu, z nichž většina byla zapsána v jaroslavislké gubernii v letech 1923 až 1924 a jejichž originály jsou uschovány v kabinetu řeči a folkloru Jaro-elavského Pedagogického Institutu. Úvodní stať Smirnova-Kutačevského k těmto „častuškám" nemá vědeckého interesu. P. Bogatyrev.
@-----
Запискп наукового товариства імени ІІІевченка т. CXLI—CXL1II. Праці ■фільольогічноі' Секціі під редакціею Кирила Студиньского. . Зг Львови 1925
|
|
